Zdravotní služba byla ve své době přehlíženou součástí armády. Prvním problémem byl nedostatek prostředků věnovaných nejen na její vývoj, ale i prostou existenci, druhým, neméně vážným, bylo její podřízení válečným komisařům.
Vojenské školy sloužily k teoretické i praktické přípravě budoucích důstojníků jednotlivých zbraní.
Ve francouzské armádě existovalo mnoho pomocných (troupes auxiliaires), cizineckých (troupes étrangères) a nepravidelných jednotek (corps irréguliers), jež nebyly administrativně součástí francouzské pěchoty, jezdectva, dělostřeleckého, nebo ženijního sboru. Sbor císařských veteránů (Corps des vétérans impériaux) byl vytvořen dekretem z 27. floréalu roku XIII.
Dělostřelectvo bylo Napoleonovou oblíbenou „vzdělanou“ zbraní, sám byl původní specializací dělostřelec, a z polního dělostřelectva francouzské armády, jež mělo výbornou pověst již za „Starého režimu“ a za revolučních válek ji potvrdilo, učinil moderní a ostatní zbraně velmi účinně podporující sílu. Císařský ženijní sbor se v roce 1805 skládal ze ženijního štábu, 5 batalionů sapérů a 9 rot minérů.
Jezdectvo francouzské armády se dělilo na těžké (grosse cavalerie), tvořené karabiníky (carabiniers) a kyrysníky (cuirassiers), řadové (cavalerie de ligne), tvořené dragouny (dragons) a lehké (cavalerie légère), tvořené husary (hussards) a jízdními myslivci (chasseurs à cheval).
Pěchota francouzské armády se dělila na řadovou (infanterie de ligne) a lehkou (infanterie légère). Rozdíl mezi řadovou a lehkou pěchotou spočíval ve způsobu nasazení – řadová pěchota bojovala v sevřených formacích, lehká byla nadto určena pro boj mimo formaci.
Štáby (états-majors) byly ve francouzské armádě pěti úrovní, odmyslíme-li zmíněný Císařský nejvyšší hlavní stan, byly to: Velký hlavní štáb; hlavní štáby (armád a armádních sborů); divizní štáby; plukovní štáby (případně štáby menších samostatných jednotek); a rotní štáby.
Guibertovy kolony. Zásadní 6. část II. kapitoly popisuje rodící se principy formování a smyslu nasazení kolon, které zůstanou v planosti do konce období boje pěchoty v sevřených sestavách.
Hlavní vzpomínková akce věnovaná napoleonské historii ve střední Evropě proběhne na slavkovském bojišti ve dnech 29. listopadu–1. prosince 2019. Hlavními body programu budou sobotní bitevní ukázka pod kopcem Santon (14:00) u obce Tvarožná, za účasti cca 1000 vojáků v dobových uniformách, 60 koní a 15 děl, a nedělní pietní akt na Mohyle míru u obce Prace, místě nejtěžších bojů bitvy tří císařů (12:00).
Ve středu 30. ledna 2019 zamítl Krajský soud v Brně jako prvoinstanční žalobu, kterou v roce 2013 podali na město Slavkov u Brna autoři libreta napoleonské expozice instalované v rekonstruovaných konírnách slavkovského zámku, Jakub Samek a Vladimír Kočan, spolu se společností AusterlitzPro s.r.o. Jde během šesti let o druhý rozsudek, a spor tím nekončí nejen proto, že před dvěma lety bylo stanovisko soudu v podstatě opačné a žalobě vyhověl. O co v kauze jde?