! Nezobrazovat na homepage

Jean Colin. Napoleonovo vojenské vzdělání. Úvod, I.4.

První část úvodu, podkapitola Teorie a praxe

Jean Colin. Napoleonovo vojenské vzdělání. Úvod, I.3.

První část úvodu, podkapitola Vojenští spisovatelé

Jean Colin. Napoleonovo vojenské vzdělání. Úvod, I.2.

První část úvodu, podkapitola Velký Condé.

Jean Colin. Napoleonovo vojenské vzdělání. Úvod, I.1.

První část úvodu, podkapitola Rychlost operací v moderní válce.

Jean Colin. Napoleonovo vojenské vzdělání. Předmluva.

Mezi generály moderní doby neprokazuje žádný tak pevnou a úplnou metodu jako Napoleon, a žádný především nedosahuje takového stupně věd...

Austerlitz 2009, shrnutí a fotogalerie

Na středu 2. prosince 2009 připadá 204. výročí bitvy tří císařů, bitvy u Slavkova, ve světě známého jako Austerlitz, synonymum slova vítězství a protiklad slova Waterloo. Přes osm set účastníků a tisíce návštěvníků a diváků mělo možnost si tuto ve své době mimořádně zásadní historickou událost připomenout již o uplynulém víkendu, 27.–29. listopadu, ve Slavkově u Brna, v obcích Tvarožná, Prace, Křenovice, na Staré poště u Pozořic a na jiných místech slavkovského bojiště.

Jean Colin. La Tactique et la Discipline dans les armées de la Révolution.

L'ouvrage d'une extrême importance et de grande qualité sur la tactique de l'infanterie française des guerres de la Révolution et du Premier Empire.

Pěchota v 18. století – Taktika, 6. část I. kapitoly

VI. Rostaingova legie.

Pěchota v 18. století – Taktika, 5. část I. kapitoly

V. Taktika v roce 1755.

Stará pošta – restaurace a hotel

Před památnou bitvou u Slavkova tu pobýval v odpoledních hodinách 28.listopadu 1805 císař Napoleon I. se svými maršály, a právě tehdy zde také vznikly základní kontury jeho úspěšného bitevního plánu. Vrátil se sem znovu po bitvě, 3. prosince nad ránem s maršály Joachimem Muratem a Jeanem Lannesem, poté, kdy poštu jako své velitelské stanoviště opustil ruský generálporučík kníže Petr Ivanovič Bagration. Vítězný císař tu podle pověsti polosedě na otepi slámy vyslechl kapitulaci poražených spojenců od rakouského vyjednavače podmaršálka Jana Josefa knížete Lichtenštejna, shodou okolností majitele pozořického panství, na jehož území zmíněná pošta ležela. Emisar měl s císařem dohodnout uzavření příměří a osobní schůzku s císařem Františkem I.