II. Císařové

Oleg Sokolov: Císař Alexandr a formování Třetí koalice

O roli imperátora Alexandra I. při formování třetí protifrancouzské koalice přenesl v rámci slavkovské konference "Evropské aliance 18. století – aliance Evropy kolem impéria Velkého národa. Slavkovská bitva a její pozadí", která proběhla jako součást akce Austerlitz 2003, přednášku prof. Oleg Sokolov. Byla publikována v našem sborníku Třetí koaliční válka 1805 a s laskavým svolením autora ji zpřístupňujeme online.

Napoleonův pád v anglických písních

Výročí bitvy u Waterloo, které si právě v těchto dnech připomínáme, by mělo nejspíš být podnětem k úvaze na otázky proč, jak a kvůli čemu, které si historie vojenská i politická kladou od onoho osudného 18. června 1815 už sto devadesát let. Jenže taková úvaha by, alespoň v mé případě, vydala na knihu a budiž mi odpuštěno, že se zamířím trochu jiným směrem.

Bonapartův rozhovor o lásce.

Kdo z nás by nezatoužil nahlédnout do nitra Napoléona Bonaparta, tím více, jde-li o mladého, dvaadvacetiletého důstojníka, prožívajícího velký vnitřní zápas? Jeho Rozhovor o lásce, jemuž dal roku 1791 formu dialogu s přítelem, Alexandrem des Mazis, nám to dnes umožňuje.

František II./I. (1768-1835)

Biografie posledního římsko-německého císaře a prvního císaře rakouského.

Napoleon I. Bonaparte

Mezi postavy světové historie, jež ovlivnily svým významem dobu nejen svou, patří na jedno z čelných míst bezesporu Napoléon Bonaparte. Položila-li Francouzská revoluce (jejíž byl generál Bonaparte mocnou zbraní) základ moderní Evropy smetením Starého režimu, první konzul Bonaparte a císař Napoléon starou Evropu donutili na tomto základu stavět.

Alexandr I.

"Car pravoslavnyj" (1777 – 1805) v podvečer toho osudného dne na něj, popravdě řečeno, příliš nevypadal. Umazaný, poněkud vyděšený a hlavně nervově vyčerpaný – takového ho náhodou našel major Toll (a detailně tento okamžik ve svých pamětech popsal.). Alexandr I., car veškeré Rusi – protože o tom je tu řeč – byl tím třetím z císařů, do jejichž osudů se bitva, která se odehrála onoho, pro ruské zbraně nešťastného, 2. prosince 1805 na pláních v okolí Austerlitzu,výrazně zapsala. Neuškodí, myslím, poněkud si oprášit dějepisná data o panovníkovi který – přes neslavný začátek – dovedl svá vojska slavně až do Paříže.