Karel Klátil: Myslivecký pluk v datech (1805)

V roce 1805 čítala myslivecká pěchota 22 pluků, tj. 66 mysliveckých batalionů. Co do počtu batalionů a rot v pluku, byla jejich organizace totožná s plukem řadové pěchoty – tři bataliony, v každém z nich čtyři myslivecké roty. To byla jediná změna – roty se v rámci pluku nijak nelišily. Také systém zařazení důstojníků se od pluku „těžké“ pěchoty nelišil – také zde najdeme „štábní“ a „kapitánské“ roty, jen počty štábních a subalterních důstojníků jsou jiné (viz tabulka).

Velitelství pluku

Do této kolonky patří v tomto případě pouze čtyři štábní důstojníci: majitel (šéf) pluku, plukovník, podplukovníkvelitel batalionu, a jeden major. K nim se dále přiřazuje adjutant (pobočník) majitele pluku. Šéf pluku byl tabulkovým velitelem I. batalionu a jeho první roty (ta se také nazývala šéfskou rotou), plukovník byl velitelem III. batalionu a jeho první roty, podplukovník byl velitelem II. batalionu a jeho první roty. Major byl tabulkovým velitelem jedné z rot (zpravidla u plukovníkova, tj. u III.batalionu).

Bataliony

Každý myslivecký pluk měl tři bataliony se shodnou organizací a počty. Pod přímou pravomoc velitele batalionu spadalo pouze minimum osob – z řadového stavu to byli u každého batalionu batalionní adjutant a batalionní bubeník (u I.batalionu tuto funkci zastával plukovní bubeník). Z neřadového stavu byl ke každému batalionu oficiálně zařazen batalionní lékař (u I.batalionu to byl štábní lékař), felčar a čtyři ošetřovatelénosiči (viz popis pomocného štábu).

Roty

Batalion se členil do čtyř rot. Jak už bylo řečeno, u štábních rot byli na místa velitelů rot zařazeni všichni štabs-oficery pluku. Nominálně však tuto funkci u roty vykonával důstojník v hodnosti štábního kapitána. Ostatním rotám veleli kapitáni – nazývaly se tedy kapitánskými. Početní stav roty: 3 – 4 důstojníci, 3 vyšší a 5 nižších poddůstojníků, 2 bubeníci a 100 mužů řadového mužstva (z nich mělo být alespoň 15 svobodníků). Z neřadového mužstva patřili k rotě organizačně l lazebník a 1 tesař. Vzhledem k tomu, že důstojničtí sluhové nejsou uvedeni výslovně v tabulce počtů je možno předpokládat, že byli součástí řadového stavu.

Čety

Každá rota se dělila do dvou čet. Početní stav čety: 2 důstojníci, 1 vyšší a 2 nižší poddůstojníci a 50 mužů řadového mužstva (3 řady po šestnácti mužích – tato organizace však kvůli charakteristickému způsobu boje platila většinou pouze pro přehlídky a nástupy pluku). V případě větších ztrát v mužstvu bylo povoleno doplňovat trojřady na plný počet i přemístěním vojáků z  jiných čet. Teoreticky tak mohlo dojít k tomu, že batalion redukoval počet rot třeba o jednu celou rotu a jejím mužstvem doplnit počty ostatních rot.

Pro úplnost je nutno ještě dodat, že se (pro ubytování a pracovní úkoly) četa dělila na několik kaprálstev. Jejich příslušníci, pod velením poddůstojníka (při nedostatku poddůstojníků byli do čela kaprálstev stavěni zkušení svobodníci), byli ubytováváni, nebo na pracovní úkoly odesíláni společně, poddůstojník byl odpovědný seržantovi roty, nebo veliteli čety. Kaprálstva nelze zaměňovat s artěly – dobrovolným spolkem vojáků, kteří dávali dohromady žold a z něj nakupovali potraviny na přilepšení, společně vařili, apod.

Praporečnická četa

I když myslivecké pluky prapory neměly, tato jednotka – dokonce pod stejným názvem – v organizaci batalionu nechyběla. Protože myslivci působili také v řadové sestavě (myslivecké bataliony zpravidla tvořily křídla sestavy), bylo jediným úkolem praporečnické čety u mysliveckých batalionů udávání tempa pochodu. Sestava čety byla shodná s řadovým plukem – místo praporečníků v ní byli zařazeni poddůstojníci.

Pomocný štáb – unterštáb

Toto oddělení bylo prakticky řídícím aparátem plukovního hospodářství. V jeho čele stál plukovní ubytovatel a pokladník – oba zařazení do hodnostní třídy poručíka. Ubytovatel řídil celou týlovou a ubytovací službu – to bylo vlastně náplní činnosti celého pomocného štábu a jemu podřízených oddělení. Plukovní kancelář tvořili: plukovní písař a písaři jednotlivých odborností (kancelářský, proviantní, materiálový, apod). V roce 1805 již auditoři u mysliveckých pluků nebyli. Soudní pravomoc tak příslušela plukovníkovi, nebo byl přizván auditor od řadového pluku. Výkon exekucí a dohlížení na vězně příslušel třem profousům, kteří v organizaci pluku zůstali. Štábní lékař a dva batalionní lékaři tvořili základ zdravotní služby pluku. Do jejich podřízenosti patřil poddůstojník – vrchní ošetřovatel raněných, tři felčaři a 12 ošetřovatelů – nosičů (s nimi jsme se setkali již v popisu sestavy batalionu a roty). Myslivecké pluky neměly duchovní – k bohoslužbám se buď dostavil kněz od řadové pěchoty, nebo se příslušníci pluku účastnili bohoslužeb spolu s některým řadovým plukem.

Do seznamu unterštábu byli zapsáni i plukovní bubeník a oba batalionní bubeníci – ač zařazeni u batalionů, nepatřili do stavu žádné z rot. Zajímavé je zjištění, že myslivecké pluky v té době neměly v sestavě hornisty (u gardového mysliveckého batalionu byli).To se ovšem netýkalo hudby, početně menší než u pěchoty, kde horna pochopitelně zastoupena byla – všech pět hráčů, v čele s poddůstojníkem – byli totiž hornisté. Ve stavu zde byli zapsáni také všichni čtyři pobočníci (viz popis bojové části).

Trén a plukovní dílny odpovídaly svou organizací stejným součástem v řadovém pluku. Lišily se pouze počty – u myslivců nebyly povozy pro polní kostel, nadvozný velel 41 vozatajci. Chyběl zde koněléčný – základní veterinární úkony vykonával pravděpodobně plukovní kovář. Počty řemeslníků a jejich pomocníků byly shodné s pěším plukem.

Tabulkové stavy pluků myslivecké pěchoty

Hodnost nebo funkce Myslivecký
Majitel pluku 1
Plukovník 1
Podplukovník – velitel batalionu 1
Major 1
Kapitán 8
Štábní kapitán 4
Poručík (také ubytovatel a pokladník) 14
Podporučík 12
Adjutantů 4
Šikovatel 12
„Portupej“ – junker 12
Junker 12
Plukovní bubeník 1
Batalionní bubeník 2
Mladších poddůstojníků 60
Myslivec 1200
Rotních bubeníků 24
Štábní lékař 1
Batalionní lékař 2
Ranhojič 3
Vrchní ošetřovatel raněných – podd. 1
Rotní lazebník 12
Ošetřovatel raněných-nosič 12
Nadvozný 1
Vozataj 41
Plukovní písař 1
Písař (dle odbornosti) 5
Kovářská dílna 1+5
Krejčovská dílna 1+12
Zbrojířská dílna 1+6