Když jsme loni v červenci oznámili konec sporu o napoleonskou expozici ve Slavkově u Brna, protože Vrchní soud v Olomouci vynesl pravomocný rozsudek, v němž nám dal ve sporu s městem za pravdu, ukvapili jsme se. Přesto, že malé město Slavkov u Brna již do té doby vynaložilo jistě nemalé prostředky na své právní zastoupení ve vlekoucí se soudní bitvě, hodlalo pokračovat, a podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. Současně nerespektovalo pravomocný rozsudek, kterým mu Vrchní soud uložil se autorům libreta zmíněné expozice omluvit. Následovala exekuce, která probíhá, a které se město paralelně a dosud rovněž neúspěšně brání. Dovolání Slavkova u Brna bylo usnesením Nejvyššího soudu ze 6. dubna, které doručením z 26. dubna nabylo právní moci, odmítnuto.
Město Slavkov u Brna porušilo autorská práva autorů libreta Jakuba Samka a Vladimíra Kočana. Bez jejich souhlasu předalo dílo ke zpracování třetí straně – nekompetentnímu zhotoviteli, stavební firmě z Brna. Svým přístupem jejich dílo znehodnotilo, jejich četné připomínky ignorovalo, neumožnilo jim výkon autorského dozoru, ač jejich zapracováním mohlo sporu předejít, a znehodnocené dílo, plné chyb, nekvalitních a nevhodných exponátů, textů a dalších prvků zpřístupnilo veřejnosti. Autory nerespektovalo do té míry, že ani nebyli uvedeni jako autoři libreta na úvodním panelu expozice. Expozici otevřelo, aniž by její vojensko-historický obsah dodaný stavební firmou jakkoli věcně ověřilo. Žádný znalec napoleonských dějin výsledný tvar expozice nepotvrdil jako správný a bezchybný, a město ignorovalo také připomínky svého vlastního historika, resp. historika své příspěvkové organizace, zámku Slavkov-Austerlitz.
Výsledek práce zhotovitele v expozici, kterou se Slavkov u Brna chtěl chlubit
Spor se vlekl bezmála osm let. Na jeho konci lze vystavit následující účet:
– náklady na právní zastoupení města mohly být nižší, nebo dokonce žádné – stačila slušnost a ochota seriózně diskutovat problémy expozice, ať během pokusů o mimosoudní vyrovnání, tak před podáním žaloby samotné;
– nekvalitní expozice byla v roce 2014 kosmeticky upravena, čímž se město pokusilo obejít problém s autorským právem. Motivace byla zřejmá – vyhnout se problémům s poskytovatelem dotace a splnit pětiletou udržitelnost tohoto z evropských prostředků spolufinancovaného projektu. S ohledem na délku soudního sporu se to městu podařilo a expozice byla uzavřena již před loňským rozsudkem Vrchního soudu;
– při realizaci významného projektu spolufinancovaného z fondů Evropské unie bylo porušeno autorské právo.
Autoři očekávají omluvu města Slavkov u Brna žalobou požadovaným způsobem. Bude krajně nedůstojné, bude-li město pokračovat ve svých obstrukcích a bude-li se třeba výkonu pravomocného rozsudku, nyní potvrzeného Nejvyšším soudem, i nadále domáhat exekucí. Nejen tento rozměr sporu, tedy nerespektování pravomocného rozsudku, dobře ilustruje přístup Slavkova u Brna k celé věci, která kromě dalšího zažila odvolání soudce Krajského soudu v Brně pro podjatost.
Autoři od začátku věřili, že jsou v právu, že jejich výhrady jsou podložené a správné. Nyní je na občanech města, aby se své radnice zeptali, jak vysoké veřejné prostředky a s jakým výsledkem vynaložilo na obhajobu svého postoje. Uvidíme také, jak se k problému nyní postaví instituce, jež mají dohlížet na účelné vynaložení evropských prostředků.
Jakub Samek, Vladimír Kočan