Za československou stranu zde například byli ministr národní obrany dr. Viškovský a náčelník generálního štábu generál Syrový. Francouzskou vládu a armádu zastupovali generál Mittelhausser a velvyslanec Raux.
Lesk celé slavnosti dodávaly uniformy vojáků praporu pěšího pluku č. 43 z Brna s hudbou, baterie irkutského dělostřeleckého pluku č. 6 a eskadrona jezdeckého pluku č. 6. Ke slavnostnímu přeletu bylo v pohotovosti i letectvo.
Připraven byl žulový kvádr, dílo úspěšného pražského architekta a pardubického rodáka Vojtěcha Kerharta, zahalený francouzskou vlajkou. Chystala se velkolepá slavnost. Co jí předcházelo?
Dne 26. listopadu 1927 přijel soukromě z Polska do Brna francouzský maršál Louis Franchet d´Esprey (*1856 +1942) a navštívil i slavkovské bojiště. Maršál byl významnou osobností, a mimo jiné se proslavil jako velitel soluňské fronty v I. světové válce a osvobozením Srbska. Význam návštěvy potvrzuje i to, že ho v Brně přivítal tehdejší ministr národní obrany Udržal.
Prohlídka bojiště končila na Žuráni a vzácný host vyslovil přání, aby zde na tomto velitelském stanovišti francouzského císaře Napoleona z 2. prosince 1805 byl vybudován pomník. Náčelník generálního štábu generál Syrový to přislíbil.Slavnost tedy začala. Ministr Viškovský ve svém projevu mimo jiné řekl, že: "…na tomto místě nebyl dosud památník, hlásající slávu Napoleonovu jako vítěze. Nemohlo ho zde býti, pokud tu pánem bylo Rakousko". Generál Mittelhausser zase prohlásil: "Zde, na tomto bojišti bitvy tří císařů, kde Napoleon velel nejkrásnější francouzské armádě, která kdy bojovala pod jeho velením, ten obdivuhodný elán, který strhl k návrší Prateckému divize Soultovu, Oudinotovu a Bernadottovu, prýštil z revolučního nadšení". Odhalení bylo ukončeno provoláním slávy Francii a francouzskou a československou hymnou.
Iniciátor stavby pomníku se slavnostního odhalení pomníku podle návrhu ing. Vladimíra Ustohala nezúčastnil. Přijel údajně až 9. září na manévry. Dobové dokumenty však jeho přítomnost potvrzují. Kronika obce Podolí, na jejímž katastrálním území Žuráň leží, se nedochovala. Rovněž v kronice města Šlapanice, jehož starosta Tomáš Slouka se odhalení zúčastnil, se o odhalení pomníku na Žuráni kupodivu nic nedozvíme. Až v roce 1934 se dočteme, že "obec Šlapanice převzala na sebe úkol upravovati okolí pomníku na Žuráni."
Nelze popřít, že pomník byl vybudován jako poděkování spřátelené Francii za pomoc při organizování mladé československé armády. Pomník provází řada mylných informací o datu odhalení, o textech nápisů i o podobě odlitku na západní straně památníku. Proto pro zájemce o podrobnější informace uvádím i prameny, ze kterých se mohou dozvědět více.
Prameny:
- USTOHAL, Vladimír, Napoleonská návrší. 1995, s. 9-25.
- KOPECKÝ, František, Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-1806. 2001, s. 119-121.
- Kronika města Šlapanice