Ve dnech 26. listopadu – 2. prosince proběhla vzpomínková akce věnovaná 220. výročí bitvy tří císařů u Slavkova, akce Austerlitz 2025. Zúčastnilo se jí na 1800 re-enactorů, z toho 1600 vojáků vyzbrojených 1100 puškami, 15 děly a sedlajících 95 koní. Zařadila se tím mezi největší podobné programy posledních let a stala se historicky druhou největší akcí Austerlitz, po 200. výročí v roce 2005, kterého se zúčastnilo 3600 nadšenců z celého světa. Akce byla současně evropskou derniérou Marka Schneidera v roli Napoleona, který francouzského císaře a vojevůdce úspěšně a přesvědčivě ztvárňoval po dvě desetiletí.

Program akce Austerlitz 2025 odstartoval v Kučerově ve středu 26. listopadu v podvečer nástupem a bitevní ukázkou před žudrovým domem, která se volně inspirovala okolnostmi pochodem rusko-rakouských sil od Olomouce ke Slavkovu. V pátek proběhlo oficiální zahájení tradičními ohni na vrchu Žuráň v katastru obce Podolí, místě, z něhož Napoleon velel první části bitvy v roce 1805. Ohně na Žuráni odkazují na noc před bitvou, kdy ve francouzských leženích vzplály tisíce loučí a armáda vzdala hold svému císaři. Napoleon o tomto večeru řekl, že byl nejkrásnějším v jeho životě.

Mark Schneider následně strávil čas v rusko-rakouském ležení na tvaroženské návsi, kam byl spolu se svým štábem pozván velitelem ruské kolony ke společenskému setkání. Sobota 29. listopadu začala ceremonií na Žuráni, kde seřazené francouzské jednotky v čele s Napoleonem vyhlížely pověstné slavkovské slunce. S malým zpožděním několika minut se skutečně nad nízkými mraky nad Prateckými výšinami rozzářilo a přineslo atmosféru jistě velmi podobnou ránu 2. prosince 1805. Dopoledne pak měli účastníci na programu manévry na budoucím bojišti, jejichž účelem bylo zformovat z malých skupin větší celky schopné pohybů podle dobových zásad.

Francouzskou armádu tvořilo pět batalionů – gardový a čtyři řadové v síle od 100 do 160 bajonetů, jezdectvo v síle 40 šavlí a 6 děl. Koaliční armádu tvořil předvoj a čtyři bataliony, z toho jeden ruský v celkové síle 450 bajonetů, jezdectvo v síle 36 šavlí a 9 děl, včetně zbrusu nové repliky rakouského 12liberního polního kanónu systému Liechtenstein. Účastníci přijeli ze dvou desítek zemí. Nejvíce z České republiky (na 700) a Polska (na 250), a dále z Německa (200), Francie (160), Itálie (130), Belgie (120), Maďarska (50), Slovenska (40), Litvy (40), Rakouska, Lotyšska, Rumunska, Velké Británie, Kanady, Irska, Švýcarska, Lucemburska, Španělska, Portugalska, Spojených států a dokonce Argentiny.

Ve stanu za tribunou prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora a starosta Tvarožné Pavel Šťastný přivítali čestné hosty, mezi nimi hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha, velvyslance Francouzské republiky Stéphana Crouzata, kteří převzali záštitu nad akcí, senátory, poslance, starosty obcí, jimiž armády v roce 1805 prošly, zastupitele. S přítomnými návštěvníky se svou poslední proklamací rozloučil po dvaceti letech také Mark Schneider.

Scénář bitevní ukázky se inspiroval bojem svedeným 2. prosince 1805 na Starých vinohradech. Zahájena byla útokem francouzské Vandammovy divize proti ruské pěchotě generála Miloradoviče, pokračovala střetnutím s rakouskými pluky generála Rottermunda a vyvrcholila střetnutím elitních sborů obou armád, Napoleonovy a Alexandrovy gardy. Všichni účastníci ji přečkali bez úhony a podle policejních odhadů na 20 tisíc diváků odcházelo i díky mimořádně vydařenému počasí spokojeno. Podle slov mnohých veteránů šlo o jednu z nejpůsobivějších a nejpřehlednějších rekonstrukcí bitev, což ocenili také na tribuně přítomní kadeti francouzské vojenské školy Saint Cyr a příslušníci 2. a 5. dragouského pluku francouzské armády, jednotek, které navazují na tradice jezdectva, které v bitvě u Slavkova bojovalo. Zasloužilí členové spolků vojenské historie byli následně na bitevním poli dekorováni a sobotní program uzavřel společenský večer na Staré poště pozořické, která je neodmyslitelným zázemím a sídlem štábu celé akce.

V neděli byly na programu dílčí pietní akty v obcích bojiště a v poledne byl zahájen pietní akt na Mohyle míru na Prateckém kopci, místu nejkrvavějších střetnutí bitvy. Po proslovu starosty obce Prace Petra Šimary a hejtmana JMK Jana Grolicha následovaly katolická a pravoslavná modlitba a položení věnců v kapli. Vojensko-historické jednotky vzdaly poctu padlým, zemřelým a vzpomněly také na své již zesnulé členy. Pietního aktu se účastnily delegace 2. a 5. dragounského pluku francouzské armády se standartami.

Protože 2. prosince připadal letos na úterý, sešlo se několik desítek účastníků na Žuráni a na Mohyle míru znovu, aby se naposledy rozloučily s Markem Schneiderem v roli Napoleona. Jeho posledním aktem na evropské půdě byla účast na vernisáži nové vydařené expozice Památníku Mohyla míru.

Akci připravily v rámci Projektu Austerlitz Středoevropská napoleonská společnost, obce Tvarožná a Prace a Austerlitz z.s. Producentem akce je společnost AusterlitzPro s.r.o. Program finančně podpořil Jihomoravský kraj a agentura CzechTourism. Děkujeme dalším partnerům akce, jimiž byly Veolia CZ, Explosia a.s., Cairo CZ a mnozí další. Hlavním mediálním partnerem akce byla Česká televize.

S velkou radostí přidáváme vynikající video, které natočil Nibid Atreya (Daniel Lionsberg) a za které mu děkujeme.

Velká rekonstrukce bitvy u Slavkova, Austerlitz 2025

V roce 2025 se pole pod Santonem opět rozezněla výstřely pušek, dusotem kopyt a disciplinovaným rytmem napoleonských manévrů. Každoroční rekonstrukce bitvy u Slavkova, jedna z nejvýznamnějších událostí živé historie v Evropě, se vrátila v rozsahu, který nemá v nedávné paměti obdoby. Pro diváky, kteří znají náš dřívější animovaný dokument o bitvě, tato produkce oživila stejnou historii – tentokrát však ne prostřednictvím animace, ale prostřednictvím tisíců účastníků rekonstrukce, kteří stáli na stejném místě, kde se odehrála bitva tří císařů.

BEZPRECEDENTNÍ POČTY

Ve srovnání s předchozími lety, kdy se sešlo přibližně tisíc nadšenců z celé Evropy, překonala vzpomínková akce v roce 2025 všechna očekávání. Dorazilo více než 1 800 účastníků z více než dvaceti zemí, s téměř stovkou koní a šestnácti kanóny v plné velikosti.

Bitevní pole pod Santonem, které tradičně měřilo přibližně 200 x 250 metrů, bylo výrazně zvětšeno na impozantních 250 x 400 metrů. Toto rozšíření umožnilo autentičtější ztvárnění taktiky a manévrů války z počátku 19. století.

Za kolosálním podnikem stála koalice organizátorů: Středoevropská napoleonská společnost, obce Tvarožná a Prace, Austerlitz z.s. a produkční společnost AusterlitzPro s.r.o. Společně pokračovaly v dlouholeté misi Projektu Austerlitz, který nyní vstupuje do svého třicátého pátého roku od doby, kdy Miroslav Jandora poprvé produkoval akci Austerlitz.

REENACTMENT STARÝCH VINOHRADŮ

Scénář rekonstrukce z roku 2025 čerpal inspiraci z jednoho z nejdramatičtějších střetů bitvy u Slavkova: boje na Starých vinohradech. Historicky francouzská pěchota pod velením Vandamma prorazila ruskou divizi generála Miloradoviče a poté pokračovala v útoku na rakouské jednotky pod velením generála Rottermunda. Následovalo střetnutí elitních formací – Napoleonovy gardy a carské gardy Alexandrovy – než se Rusové nakonec stáhli směrem ke Křenovicím a Hodonínu.

Právě tento moment zvěčnil François Gérard ve svém mistrovském díle z roku 1810, La Bataille d’Austerlitz, 2 Décembre 1805 – obrazu, který se účastníci rekonstrukce snažili ztvárnit v kulminujícím okamžiku akce.

BITEVNÍ SESTAVY

V den rekonstrukce se 732 účastníků chopilo zbraní v řadách rakousko-ruské koalice. Pěchota byla tvořena jedním ruským a třemi rakouskými prapory, zatímco jezdectvo sdružovalo rakouské kyrysníky, ulány a ruské kozáky. Tyto spojené rusko-rakouské síly, podporované dělostřelectvem, operovaly pod dovedným velením svého vrchního velitele Ondřeje Tupého.

Proti nim stála francouzská armáda. V jejím čele stála francouzská kavalerie vedená extravagantním Muratem, kterého ztvárnil Franky Simon. Francouzská pěchota se skládala ze čtyř řadových praporů a jednoho gardového praporu, všechny podporované dělostřelectvem a pod celkovým velením francouzského vrchního velitele Tomáše Doležala. Francouzské řady vedla velkolepá postava samotného císaře, ztvárněná velmi respektovaným Markem Schneiderem, jehož přítomnost povzbudila morálku a dodala sebevědomí jak vojákům, tak velitelům.

S 1 097 účastníky na francouzské straně a 732 představujícími rakousko-ruskou koalici se na poli sešlo celkem 1 829 vojáků. Pro lepší pochopení jsem připravil tuto animaci, která poskytuje jasný pohled z ptačí perspektivy na události, jak se odehrávaly během rekonstrukce. To by nebylo možné bez rozsáhlé podpory, kterou jsem dostal od Anety Matusiewiczové, kapitána Jakuba Samka z 1. francouzského pěšího praporu a Dagmar Živníčkové, která během rekonstrukce ztvárnila markytánku.

BITVA ZAHÁJENA

Ve 14:00 zahájili Francouzi postup ve dvou liniích. Kolony koalice se rozestavily do bojové formace. Brzy se po celé frontě rozlehla palba pušek. V sektoru kavalerie se francouzští a koaliční jezdci střetli v vířícím boji šavlí, pistolí a troubení trubek.

Ve 14:15 se první koaliční linie – Miloradovičova divize – pod tlakem Francouzů zhroutila a ustoupila. Francouzi bez přestávky postupovali vpřed a narazili na Rottermundovy Rakušany. Boje kavalerie na křídle se zintenzivnily.

Ve 14:30 se Rottermundova linie zhroutila. Dva prapory a část dělostřelectva ustoupily k jihovýchodnímu cípu bojiště. Zbývající koaliční jednotky pokračovaly v palbě, než jezdecká bitva utichla. Francouzi se poté stáhli za své linie, zatímco koaliční jízda se shromáždila, aby zaútočila na francouzské levé křídlo.

Tři francouzské prapory narychlo vytvořily čtverce – Napoleonova osvědčená obranná taktika proti jezdectvu. Jakmile poslední čtverec napřáhl bajonety, koaliční jezdectvo zaútočilo a rozbilo čelní čtverec. Francouzští vojáci prchali na severozápad, pronásledováni nepřátelskou jízdou, zatímco zbývající čtverce nepřetržitě pálily.

Francouzská kavalerie se přeskupila a zahájila protiútok, který koaliční jezdce zatlačil zpět k jihovýchodnímu rohu bojiště.

Ve 14:45 se francouzská kavalerie zformovala k útoku na „rusko-rakouskou gardovou pěchotu“ – jeden ruský a jeden rakouský prapor – která nyní vzdorovitě stála v čtverci. Mezitím další francouzský prapor postoupil do bývalého sektoru kavalerie a znovu roznítil boj připomínající střetnutí „Lannes versus Bagration“.

Ve 14:50 francouzská kavalerie zaútočila na čtverec před tribunou, ale byla odražena. Francouzská pěchota postoupila a pokračovala v útoku.

V 15:00 se zbývající ruské a rakouské kontingenty stáhly buď z bojiště, nebo do jihovýchodního rohu, kde pokračovaly izolované boje.

Poté, v 15:05, vjel na bojiště „Napoleon“ se svým štábem – v poslední roli ztvárněný Markem Schneiderem. Před tribunou se shromáždili účastníci rekonstrukce, aby ztvárnili Gérardův ikonický obraz a spojili tak umění a historii.

V 15:15 se armády naposledy seřadily k závěrečné přehlídce. Událost zakončily vyznamenání, povýšení a formální poděkování, které znamenaly konec jedné éry.

POSLEDNÍ POZDRAV MARKA SCHNEIDERA

Austerlitz 2025 měl zvláštní význam. Znamenal poslední vystoupení Marka Schneidera v roli Napoleona. Jeho první evropská vystoupení se datují do roku 2005, během vzpomínkových akcí u Waterloo a dvoustého výročí Austerlitzu. Po dvě desetiletí vnášel do role císaře mimořádnou disciplínu, důstojnost a porozumění a stal se nepostradatelnou součástí významných rekonstrukcí po celém kontinentu. Odstoupil dobrovolně – stále schopen ztvárnit Napoleona se silou a věrohodností, nikdy jako karikaturu. Jeho rozloučení během akce Austerlitz 2025 uzavřelo pozoruhodnou kapitolu v historii rekonstrukcí.

ZÁVĚR

Reenactment Austerlitz 2025 byl poctou nejen samotné bitvě, ale i mezinárodnímu společenství, které uchovalo její památku. Díky rozšířenému poli, bezprecedentní účasti a živé rekonstrukci Gérardova mistrovského díla byla tato událost poctou 35 letům oddané práce Projektu Austerlitz a jeho zakladatele Miroslava Jandory.

A pro diváky Lionsberg Cinematic History tento dokumentární film nyní doplňuje náš dřívější animovaný dokument Austerlitz a pokračuje v našem závazku oživovat napoleonskou historii – prostřednictvím animace, rekonstrukcí a všech médií, která mohou minulost jasně promlouvat do současnosti.