Stručná chronologie základních předpisů týkajících se organizace francouzského jezdectva v letech 1791-1803.
1. ledna 1791
▪ vydány předpisy stanovující mírovou organizaci a výši služného pro 24 jezdeckých pluků (régiments de cavalerie), 18 dragounských pluků (régiments de dragons), 12 jízdních mysliveckých pluků (régiments de chasseurs à cheval) a 6 husarských pluků (régiments de hussards). Pluky jezdectva byly nadále označovány pouze pořadovým číslem. Jezdecké a dragounské pluky byly tvořeny štábem a třemi eskadronami (celkový stav pluku 439 mužů), myslivecké a husarské pluky štábem a čtyřmi eskadronami (580 mužů). Každou eskadronu tvořily dvě roty.[1]
28. ledna 1791
▪ z jízdních národních dobrovolníků (volontaires nationaux à cheval) vytvořeny ve Vojenské škole (École Militaire) jezdecké pluky č. 25 a 26.[2]
1. dubna 1791
▪ vydán předpis stanovující mírovou organizaci karabinických pluků. Pluk tvořený štábem a čtyřmi eskadronami po dvou rotách tabulkově čítal 581 mužů.[3]
▪ vydán předpis stanovující válečnou organizaci jezdeckých, dragounských, jízdních mysliveckých a husarských pluků. Sestava pluků se oproti mírovému stavu neměnila, válečný stav pluku o třech eskadronách byl 547 mužů, pluku o čtyřech eskadronách 724 mužů.[4]
20. září 1791
▪ vydán předpis stanovující válečnou organizaci karabinických pluků. Sestava pluku se oproti mírovému stavu neměnila, válečný stav činil 725 mužů.[5]
15. března 1792
▪ vydán předpis stanovující organizaci eskadron určených pro polní tažení. Každý jezdecký a dragounský pluk měl do pole vyslat dvě první ze svých tří eskadron v celkové síle 322 mužů; každý myslivecký a husarský pluk měl do pole vyslat tři první ze svých čtyř eskadron v celkové síle 484 mužů.[6]
9. května 1792
▪ 4. husarský pluk (bývalý pluk Saxe) a 15. jezdecký pluk (bývalý pluk Royal-Allemand) přešly k nepříteli.[7]
V důsledku toho budou 4. června 1793 husarské a jezdecké pluky přečíslovány.[8]
23. listopadu 1792 (3 frimaire an I)
▪ vydány dekrety, na jejichž základě budou vytvořeny dva husarské pluky – č. 7 z dobrovolnického jízdního oddílu postaveného občanem Boyerem; č. 8 postavený na základě žádosti občana Lamotha.[9]
6. prosince 1792 (16 frimaire an I)
▪ vydán dekret, na jehož základě budou vytvořeny tři jízdní myslivecké pluky (č. 13, 14 a 15).[10]
21. února 1793 (3 ventôse an I)
▪ vydán dekret stanovující novou organizaci armády. Dva karabinické (régiments de carabiniers), 27 jezdeckých pluků (régiments de cavalerie) a 18 dragounských pluků (régiments de dragons) má po 4 eskadronách; 12 jízdních mysliveckých pluků (régiments de chasseurs à cheval) a 7 husarských pluků (régiments de hussards) má po 6 eskadronách.[11]
31. března 1793 (11 germinal an I)
▪ reorganizace nařízená dekretem z 21. února 1793 byla předpisem prozatímní výkonné rady (conseil provisoire exécutif) odložena do dalšího rozhodnutí, jednotky si ponechaly dosavadní organizaci.[12]
7. května 1793 (18 floréal an II)
▪ vydán dekret, na jehož základě byly postaveny jízdní myslivecké pluky č. 21 a 22.[13]
10. ledna 1794 (21 nivôse an II)
▪ vydán dekret stanovující organizaci 29 jezdeckých pluků (régiments de cavalerie; 704 mužů ve čtyřech eskadronách), 20 dragounských pluků (régiments de dragons), 23 jízdních mysliveckých pluků (régiments de chasseurs à cheval) a 11 husarských pluků (régiments de hussards). Dragounské, jízdní myslivecké a husarské pluky dekret označuje jako lehké jezdectvo (cavalerie légère; 1.410 mužů v šesti eskadronách). Do pravidelných jednotek jsou včleněny jezdecké jednotky svobodných legií (légions franches).[14]
1. listopadu 1795 (10 brumaire an IV)
▪ výnosem snížen počet jezdeckých pluků (régiments de cavalerie) na 18. Každý pluk má čtyři eskadrony po dvou rotách a čítá 704 mužů. Složení dvou karabinických pluků (régiments de carabiniers) je stejné.[15]
17. ledna 1796 (27 nivôse an IV)
▪ reorganizováno jezdectvo, které je nadále tvořeno 25 pluky jezdectva (régiments de cavalerie) o třech eskadronách po dvou rotách.[16])
18. května 1799 (29 floréal an VII)
▪ vydána směrnice stanovující organizaci všech jednotek francouzské armády. Upravuje složení dvou karabinických (régiments de carabiniers; 859 mužů ve štábu a pěti ekadronách), 25 jezdeckých (régiments de cavalerie), 20 dragounských (rígiments de dragons), 23 jízdních mysliveckých (régiments de chasseurs à cheval) a 13 husarských pluků (régiments de hussards). [J.M. An VII/2, str. 846 a 857]
9. září 1799 (23 fructidor an VII)
▪ vydán zákon stanovující organizaci armády. Složení jezdectva bylo stanoveno na dva karabinické pluky (régiments de carabiniers; 704 mužů ve štábu a čtyřech eskadronách), 25 jezdeckých pluků (régiments de cavalerie; 531 mužů ve štábu a třech eskadronách), 15 dragounských pluků (régiments de dragons), 22 jízdních mysliveckých pluků (régiments de chasseurs à cheval) a 12 husarských pluků (régiments de hussards; dragounské, myslivecké a husarské pluky mají 942 mužů ve štábu a čtyřech eskadronách). [J.M. An VII/2, str. 741 a 857]
26. srpna 1801 (8 fructidor an IX)
▪ do francouzské armády pod číslem 21 začleněn piemontský dragounský pluk (Reggimento di Dragoni; Régiment de dragons piémontais) a pod číslem 17 (28. února 1802[17] změněno na 26) jako jízdní myslivecký piemontský husarský pluk (Reggimento di Ussari; Régiment de hussards piémontais). [Dempsey, Napoleon’s Mercenaries, str. 322]
10. října 1801 (18 vendémiaire an X)
▪ vydán výnos stanovující organizaci jezdectva na dva karabinické pluky (régiments de carabiniers; válečný stav 706 mužů ve čtyřech eskadronách), 24 jezdeckých pluků (régiments de cavalerie; válečný stav 534 mužů ve třech eskadronách), 22 dragounských pluků (régiments de dragons; válečný stav 946 mužů ve čtyřech eskadronách), 23 jízdních mysliveckých pluků (régiments de chasseurs à cheval) a 13 husarských pluků[18] (régiments de hussards; válečný stav pluků lehkého jezdectva 945 mužů ve čtyřech eskadronách). Dva jezdecké pluky[19] jsou kyrysnické a označovány jako jezdecké-kyrysnické (régiments de cavalerie-cuirassiers). V rámci jezdeckých, dragounských, jízdních mysliveckých a husarských pluků je 1. rota 1. eskadrony označena jako elitní (compagnie d’élite), karabinické a jezdecké-kyrysnické pluky jsou celé považovány za elitní jednotky. [Pigeard, La Cavalerie Napoléonienne 1800-1815, str. 9]
12. října 1802 (20 vendémiaire an XI)
▪ vydán výnos na jehož základě se jezdecké pluky č. 2, 3 a 4 stávají kyrysnickými a jsou označeny jako jezdecké-kyrysnické (régiments de cavalerie-cuirassiers). [Pigeard, La Cavalerie Napoléonienne 1800-1815, str. 10] Každému je přidělena jedna eskadrona rozpuštěného 25. jezdeckého pluku. Pluk č. 24 je včleněn do pluků č. 1 a č. 8.
23. prosince 1802 (2 nivôse an XI)
▪ vydán výnos na jehož základě se jezdecké pluky číslo 5, 6 a 7 stávají kyrysnickými a jsou označeny jako jezdecké-kyrysnické (régiments de cavalerie-cuirassiers). Každému je přidělena jedna eskadrona rozpuštěného 23. jezdeckého pluku. [J.M. An XI/1, str. 22
31. prosince 1802 (10 nivôse an XI)
▪ vydán výnos, který deseti jezdeckým plukům[20] přidává 4. eskadronu. Jezdecké pluky č. 19, 20, 21 a 22 jsou rozpuštěny a jejich příslušníci vřazeni do gardového jezdectva, karabinických pluků a do zbývajících jezdeckých pluků. [J.M. An XI/1, str. 224; J.M. An XI/2, str. 240]
24. září 1803 (1er vendémiaire an XII)
▪ vydán výnos reorganizující francouzskou armádu. Jezdectvo je nadále tvořeno dvěma karabinickými pluky (régiments de carabiniers), 12 kyrysnickými pluky (régiments de cuirassiers)[21], 30 dragounskými pluky (régiments de dragons)[22], 24 jízdními mysliveckými pluky (régiments de chasseurs à cheval)[23] a 10 husarskými pluky (régiments de hussards).
13. října 1803 (20 vendémiaire an XII)
▪ stanoveny detaily nové organizace jezdectva: karabinické a kyrysnické pluky mají ve válečném stavu tabulkově 706 mužů, dragounské 1138 a lehké jezdecké pluky 935. [Pigeard, La Cavalerie Napoléonienne 1800-1815, str. 11]
1. prosince 1803 (9 frimaire an XII)
▪ výnosem byla reorganizována zdravotní služba. Ve válečném stavu sloužil ve štábu jezdeckého pluku jeden chirurg na eskadronu. [J.M. An XII/1, str. 138]
22. prosince 1803 (30 frimaire an XII)
▪ první konzul nařizuje považovat těžké jezdectvo (grosse cavalerie), dragouny (dragons) a lehké jezdectvo (cavalerie légère) za tři různé zbraně, čímž je zabráněno vzájemnému převelování důstojníků.
[1] Réglement sur la formation, les appointements et la solde de la cavalerie. – Du 1er janvier 1791. [J.M. 1791/9, str. 150-158]; Réglement sur la formation, les appointements et la solde des dragons. – Du 1er janvier 1791. [J.M. 1791/11, str. 182]; Réglement sur la formation, les appointements et la solde des régiments de chasseurs à cheval. – Du 1er janvier 1791. [J.M. 1791/11, str. 183]; Réglement sur la formation, les appointements et la solde des carabiniers. – Du 1er avril 1791. [J.M. 1791/21, str. 365-373].
[2] G. Jeager, Les Régiments de Cavalerie sous la Révolution 1792-1799, in: Tradition 197, str. 6.
[3] Réglement sur la formation, les appointements et la solde de la cavalerie. – Du 1er janvier 1791. [J.M. 1791/9, str. 150-158].
[4] Réglement de formation des régiments de cavalerie, hussards, dragons et chasseurs, qui ont ordre de se porter au complet de guerre. – Du 1er avril 1791. [J.M. 1791/20, str. 354-357].
[5] Pigeard, Les Carabiniers 1791-1815, in: Tradition 147, str. 21. [J.M. Supplément, 1re partie, str. 251-254].
[6] Réglement sur la formation des escadrons de cavalerie et de dragons destinés à entrer en campagne, et traitement extraordinaire qui leur est accordé par la loi du 29 fevrier 1792. – Du. 15 mars 1792. [J. M. 1792/17, str. 322-325]; Réglement sur la formation des escadrons de hussards et chasseurs destinés à entrer en campagne, et traitement extraordinaire qui leur est accordé par la loi du 29 fevrier 1792. – Du. 15 mars 1792. [J. M. 1792/17, str. 325-328].
[7] J. M. 1792/21, str. 415-416.
[8] Susane, Histoire de la Cavalerie française I, str. 183 a 187.
[9] J. M. 1792/49, str. 546-547.
[10] J. M. 1792/50, str. 551-552.
[11] J.M. 1793/9, str. 144.
[12] J. M. 1793/25, str. 389.
[13] J.M. 1793/11, str. 183-184.
[14] J.M. AnII/27, str. 365.
[15] G. Jeager, Les Régiments de Cavalerie sous la Révolution 1792-1799, in: Tradition 197, str. 8.
[16] G. Jeager, Les Régiments de Cavalerie deviennent Régiments de Cuirassiers, in: Tradition 198, str. 5.
[17] Pigeard, La Cavalerie Napoléonienne 1800-1815, str. 13.
[18] Číslo 1 až 12 a 7. bis husarský pluk.
[19] Číslo 1 a 8. V případě 8. pluku jde o potvrzení platného stavu (jedná se o bývalý pluk Cuirassiers du Roi).
[20] Číslo 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18.
[21] Ke stávajícím (číslo 1 až 8) přibývají pluky číslo 9 až 12 (bývalé jezdecké pluky stejných čísel).
[22] Ke stávajícím (číslo 1 až 21) přibývají pluky číslo 22 až 27 (bývalé jezdecké pluky stejných čísel), číslo 28 (bývalý 7. bis husarský), číslo 29 (bývalý 11. husarský) a číslo 30 (bývalý 12. husarský).
[23] Číslovány od 1 do 26, nevyužita zůstávají čísla 17 a 18.