No, není nad to, pochlubit se na začátku sezony a potom těžit z práce a investic jiných. Nejsme si zcela jisti, ale k nám ani k C.E.N.S. žádná oficiální zpráva, natož pozvánka nedorazila. Nicméně, dnes prý má nějaký odborník ze Slavkova provázet po slavkovském bojišti početnou skupinu novinářů a povídat jim o tom, jak to letos bude vypadat a kde a jak se bude odehrávat letošní rekonstrukce. Doufáme, že nám to potom řekne také, abychom pak náhodou v prosinci neudělali něco špatně.
Paradoxní je, že Historické muzeum ve Slavkově u Brna, vydělává nejvíce peněz na akcích pořádaných Projektem Austerlitz a C.E.N.S., přučemž na tyto akce nepřispělo nikdy ani korunou. Tož… i takto se dá podnikat. Přejeme jim mnoho štěstí.
Zdá se, že se ve Slavkově u Brna podařilo vytvořit v muzeu obdobné prostředí, jaké již dlouho známe z "podnikatelských" aktivit na Mohyle míru, kde s tichým souhlasem zřízovatele (JMK) podniká skupina odborníků již bezmála 15 let na účet nás všech i samotného zřizovatele, a nikomu to nevadí. "Pietní akty", kam si Mgr. Reček zval hosty a hovořili různí pohlaváři, které se konaly po rekonstrukcích v minulých letech, si jistě pamatují mnozí. To, že rekonstrukci zaplatil někdo jiný, a že na pietní akt šli vojáci opravdu jen kvůli pietě a nikoliv poslouchat projevy správce muzea a jeho známých, nikoho nezajímalo. Od roku 1997, kdy akce spojené s rekonstrukcí bitvy u Slavkova tito odborníci málem pohřbili, nepřispělo Muzeum Brněnska ani jedinou korunou, jen se okázale chlubilo prací jiných, tedy naší, a mnoha klubů vojenské historie. Jediné, co se jim dlouhodobě daří, je utrácet značné prostředky za výstavy, které jsou pro návštěvníka možná zajímavé, ale po odborné stránce mizerné. Nemluvě o tom, že pokud by přijel zájezd o 50 lidech, musel by strávit v muzeu nejméně 3 hodiny, aby si prohlédl pokus o výstavu, kde na PC simulují "atmosféru empírových sálů". Mimochodem, ve Slavkově je sálů plno, více méně prázdných. Pokud v nich ovšem nepodniká nějaká firma bývalého zastupitele města, nebo dokonce krajského zastupitele.
Co ovšem uniká všem těmto odborníkům je skutečnost, že uplynulo již 15 let od první rekonstrukce bitvy u Slavkova
po pádu komunistů. To asi tyto "historiky" nezajímá. Oni ti "knoflíkáři", jak jim rádi říkají, mohou být přece rádi, že na bojiště mohou přijet. Takto to alespoň prezentovali v roce 1997, kdy jim bylo příliš, uhradit vojákům alespoň symbolickou náhradu za stravu, dopravu a poničené uniformy.Vážení přátelé, vzpomeňme si tedy nejen na dvousté výročí bitvy u Slavkova, ale i na výročí, kdy se podařilo položit základy akcí, které jsou dnes uznávány v celém světě re-enactmentu, a hojně vyhledávány turisty a navštěvníky, jako nejkvalitnější, které je možné v Evropě vidět. Možná se nám někdy podaří přimět zřizovatele muzeí, aby zaměstnali opravdové odborníky, nikoliv hokynáře, kteří na posvátných místech, jako je Mohyla míru dělají svatby, nebo v prostorách nádherného zámku jarmarky, kde se prodává kdejaký šunt. Až se tohle podaří, začnou muzea reflektovat i skutečnost, že historie je i to, co se stalo včera a že je potřeba to dokumentovat a zachovat pro další generace.