Výročí týdne 3. – 9. května z let 1800-1805.

204 let


3. května 1800: Lecourbe porazil Rakušany u Stockachu a Gouvion-Saint.Cyr u Engenu.



4. května 1800: Napoléon Bonaparte se rozhoduje vyrazit z Paříže nazítří, pod záminkou že jede provést inspekci armády. Suchetovi, který hájí linii Varu, nařizuje aby se udržel i za cenu největších obětí.



5. května 1800: Moreau zvítězil nad Krayem u Mösskirchu.
Basilejským telegrafem dorazila do Paříže zpráva o Lecourbově vítězství u Stockachu.
Přechod průsmyku sv. Bernarda: Berthier přesunul svůj generální štáb blíže k Ženevě. Předvoj Záložní armády táboří ve Villeneuve na horním konci Ženevského jezera, zadní voj je ještě v Dijonu, kde se ještě shromažďují poslední jednotky. Bylo nařízeno, aby bylo na člunech a vozech zasláno do Villeneuve 400.000 – 500.000 potravinových dávek tak, aby tam dorazily do 9. května a aby stejný počet byl zaslán následujícího dne. Zásobování muselo ale vybavit 40.000 mužů i zbraněmi, municí, uniformami, botami a pící pro koně. Armáda se 44 děly byla tvořena Loisonovou (7.132 mužů), Chambarlhacovou (8.123 mužů), Boudetovou (6.911 mužů), Watrinovou (5.165 mužů) a Monnierovou divizí (4.830 mužů); brigádou Mainoniho (2.800 mužů), Lecchiho Italskou legií (1.200 mužů), Rivaudovou jízdou (1.124 mužů) a Muratovým jezdeckým sborem (2.372 mužů). Chabranova divize (6.400 mužů) měla překročit Alpy průsmykem Malého Svatého Bernarda a připojit se k jádru armády v Aostě. Pravý bok měl krýt Thurreau (10.000 mužů), který postupoval z Mont Cénis, ke krytí levého boku měla přes Svatého Gottharda dorazit Monceyova divize (11.000 mužů) pod Moreauovým velením. Předvoj pod Lannesovým velením tvořila Watrinova divize a Rivaudova jízda, ke kterým se později měla připojit Mainoniho brigáda.



6. května 1800: Napoléon Bonaparte opouští Paříž ve dvě hodiny ráno s Bouriennem, ve čtvrt na dvanáct je v Sens, kde si dopřává třicetiminutový oběd a v půl osmé večer doráží po ujetí 238 kilometrů do Avallonu, kde až do třiadvaceti hodin vyřizuje depeše kurýrů.
Přechod průsmyku sv. Bernarda: Marescot informoval Watrina, že údolí Aosty je obsazeno rakouským plukem Kinského a chorvatskými pluky v celkovém počtu asi 2.000 mužů. Zdálo se, že strategicky důležitá pevnost Bard má posádku asi 150 mužů a že její opevnění bylo opraveno.
Moreau zvítězil nad Krayem u Mösskirchu.



7. května 1800: Napoléon Bonaparte pokračuje za úsvitu v cestě z Avallonu, v poledne se setkává s generály na prefektuře v Dijonu. Přehlídka Chambarlhacovy divize na loukách u řeky Ouche (24. půlbrigáda lehké pěchoty, 43. a 96. půlbrigáda řadové pěchoty).



8. května 1800: Napoléon Bonaparte vykonal v osm hodin v Dijonu přehlídku Boudetovy divize (9. půlbrigáda lehké pěchoty, 30. a 59. půlbrigáda řadové pěchoty) a poté se vydal na cestu do Auxonne, kde v mládí jako poručík sloužil – setkal se zde s profesorem Lombardem a Terrierem, který mu roku 1786 dával hodiny hudby. Na další cestě se zastavil v Dôle, kde mu generál Gassendi ukázal slévárny dělových hlavní. Zde se setkal se starým paulánským almužníkem z koleje v Brienne, Otcem Charlésem. Deset kilometrů za Dôle předjel pochodující Chambarlhacovu divizi, přes Champagnole, Morbier, Morez, Rousses, Saint-Cergue a Nyon pokračuje v cestě do Ženevy.



9. května 1800: Přechod průsmyku sv. Bernarda: První konzul dorazil ve tři hodiny ráno do Ženevy a ubytoval se u syna přírodovědce Horace Benedicta de Saussure. Watrinova divize se nacházela mezi Villeneuve a Saint-Maurice, zbytek armády postupoval v oddělených proudech na asi stokilometrovém úseku po severním břehu Ženevského jezera.
Gouvion Saint-Cyr porazil Rakušany u Biberachu.



203 let


8. května 1801: policejní akce proti chouanům v západních departementech – tři Bernadottovy kolony zlomily poslední odpor.



202 let


5. května 1802: divizní generál Jean-Louis-Ebénézer Reynier (1771-1814) zabil v souboji v Boulogneském lese u Paříže brigádního generála Jacquese-Zacharie Destainga (1764-1802), jedním ze svědků byl divizní generál Joseph Souham (1760-1837), který kvůli tomu odložil o deset dní odjezd ke 20. vojenské divizi v Périgueux, jejímž velitelem byl jmenován 27. dubna. Reynier byl nejdříve potrestán vyhnanstvím, pak převelen do Itálie; tam si částečně napravil reputaci teprve 24. listopadu 1805, kdy zajal u Castelfranca prince de Rohan-Guéméné s jeho sborem. Reynierovy a Destaingovy spory se táhly od egyptského tažení, jehož se oba účastnili.



7. května 1802: Napoléon Bonaparte přijal v Paříži generála Menoua, který se vrátil z Egypta.



8. května 1802: Napoléon Bonaparte byl znovu zvolen Prvním konzulem na dalších deset let.



9. května 1802: při mši svaté v kapli Prvního konzula v Tuileries složilo přísahu do jeho rukou devět nově jmenovaných biskupů.



201 let


3. května 1803: podpis smlouvy o postoupení Louisiany Spojeným státům.



4. května 1803: Bonaparte napsal lordu Whitworthovi, že navrhuje, aby Malta, jakmile ji britské síly opustí, byla postavena pod ochranu Rakouska, Pruska nebo Ruska. Svou nótu charakterizoval jako znamení své upřímnosti a důkaz své snahy hledat prostředky jak se vyhnout válce. Whitworth v odpovědi poukázal na to, že ruský car se odmítá angažovat, ačkoli s ním pochopitelně nebyl čas věc prokonzultovat.



8. května 1803: v Saint-Cloudu došlo k nehodě – Napoléon Bonaparte osobně řídil kočár, tažený šestispřežím, v němž seděla i Josefína, jeho sestry Hortensie a Karolína a Cambacéres; při prudkém zastavení byl vymrštěn z kozlíku na zem.



200 let


7. května 1804: Napoleon se setkal v Paříži s ministrem zahraničí Italské republiky, Ferdinandem Marescalchim: hovořili o statutu Itálie „příliš slabé na to, aby byla nezávislá a příliš silné na to, aby byla anektována“. První konzul prohlásil, že v Miláně musí být nastolena monarchie: vicepresident Italské republiky, Melzi d´Eril, proto svolal Consultu a 28. května odhlasovali, že se republika změní v dědičné království a to ve prospěch Napoleona Bonaparta a jeho potomků.



199 let


5. května 1805: císař Napoléon I. provedl na bitevním poli u Marenga přehlídku 30.000 vojáků přivedených Lannesem.



6. května 1805: císař Napoléon I. se smířil v Alessandrii s bratrem Jérômem, který se zřekl své nevěsty z Baltimore. Hranice svého Italského království překročil mezi 18.30 a 19. hod. Byl přijat Melzim, princem Eugenem a ravennským arcibiskupem, řeku Adiži přejel na bohatě zdobeném člunu a v noci dorauil do Pávie, kde se ubytoval v Palazzo Botta.



7. května 1805: císař Napoléon I. vykonal již v pět hodin ráno v Pávii přehlídku jednotek, poté navštívil místní Univerzitu. Ve čtrnáct hodin asistoval zřizování mostu přes Ticino.



8. května 1805: Napoléon Bonaparte v patnáct hodin opustil Pávii a do hodiny dorazil do Milána, kde ubytoval v paláci naproti dómu.



9. května 1805: Napoléon Bonaparte pobýval ve dnech 9.-11. května v Miláně.
Ve Výmaru zemřel Friedrich Schiller (1759-1805).