O překladu vojenských termínů II. – není jízda jako jezdectvo a není rota jako rota

V další části pokusu o pojednání o terminologii vojenství přelomu 18. a 19. století a jejích překladech do češtiny a z češtiny se po palných a chladných zbraních podívejme na otázku organizace ozbrojených sil a jednotlivých zbraní. A je-li řeč o zbraních, tedy o pěchotě, dělostřelectvu a jezdectvu.

O překladu vojenských termínů I. – nejsou pušky jako pušky a není kopí jako píka

Terminologie. Překlady dobových textů, dobových výrazů nabízejí nevyhnutelně mnohé problémy. Ty plynou z prostého faktu, že jednak se různé jazyky vyvíjely různě, a jednak, specificky pro období, kterým se zde zabýváme, tedy přelom 18. a 19. století, se nelze dost dobře opřít o naši českou terminologii. Protože ozbrojené síly na našem území používaly přednostně terminologii německou, a protože moderní čeština se od té dobové liší více než moderní němčina nebo moderní francouzština.

Nejvyšší soud zamítl dovolání Slavkova u Brna ve věci napoleonské expozice – autorská práva byla porušena

Dovolání Slavkova u Brna bylo usnesením Nejvyššího soudu ze 6. dubna, které doručením z 26. dubna nabylo právní moci, odmítnuto.

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Závěr

Snažil jsem se poctivě přiblížit „tu třetí“ armádu od Slavkova a nezahltit při tom celý Sborník. Pokud moje práce přispěje k rozšíření znalostí o ní a hlavně k její další popularizaci, pak moje námaha nebyla marná. Karel Klátil

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 5

Ruská armáda v roce 1805 - příloha 5: Garda v datech

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 4

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 Příloha 4 Dělostřelectvo v datech V podrobnějším popisu organizace děl...

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 3

Organizace kyrysnického a dragounského pluku, organizace husarského a hulánského pluku organizace kozáckého pluku Donského vojska.

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 2

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 2Stupně důstojnických hodností a jejich rozlišování, pěší a myslivecký pluk v datech

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 1 (Mírová dislokace armády)

V celé práci jsou velmi často uváděny pojmy inspekce, barva inspekce a tato příloha by měla podat jejich vysvětlení.

Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (II. část – Škola vojáka a Škola pelotonu)

V první části jsme se věnovali obecným zásadám formace pluku v bitevní sestavě, místům určeným pro poddůstojníky, stráž praporu, hlavní krajníky nebo sapéry. Nyní se budeme věnovat školám vojáka a pelotonu, a vodítkem nám bude porovnání obsahu předpisu z 1. srpna 1791 a ordonance ze 4. března 1831.