Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (II. část – Škola vojáka a Škola pelotonu)

V první části jsme se věnovali obecným zásadám formace pluku v bitevní sestavě, místům určeným pro poddůstojníky, stráž praporu, hlavní krajníky nebo sapéry. Nyní se budeme věnovat školám vojáka a pelotonu, a vodítkem nám bude porovnání obsahu předpisu z 1. srpna 1791 a ordonance ze 4. března 1831.

Ruská armáda 1805 – III. Armáda ruského cara od A do Z (Carská garda – perla v koruně)

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 Carská garda – perla v koruně Bogdan Willewalde Ten přídomek jsem si poch...

Austerlitz 2021 – 216. výročí bitvy tří císařů

Připravujeme 216. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří císařů – Austerlitz 2021, které proběhne ve dnech 1.-5. prosince, dovolí-li to epidemická situace. Předpokládáme účast odpovídající loňskému plánu, tedy přibližně 1500 účastníků z 15 zemí světa, 100 koní, 20 děl, a úplný program zahrnující vzpomínkovou akci v Kučerově (1. prosince), ohně na Žuráni (3. prosince), rekonstrukci bitvy u Slavkova na bojišti pod Santonem u Tvarožné (4. prosince) a pietní akt na Mohyle míru u Prace (5. prosince).

Co musí voják umět? Pochodovat vedle svého souseda, otáčet doprava a doleva, nabít svou pušku a střílet!

Mohlo by se zdát, že téma malé pěchotní taktiky, nadto ještě v užším slova smyslu mechanického, pořadového drilu a zásad manévrů jako technických prostředků vedení boje 18. a 19. století nevzbudí převeliké vášně. Přesto několik reakcí na článek o "Královně bitev o Evropu" publikovaný na novém webu Válečníci starých časů (militaryhistory.eu) přišlo, a jednou z tezí, které může být užitečné rozvést a pokračovat tím v debatách, je tvrzení, že mezi armádami mocností, jež se utkaly v koaličních válkách let 1792-1815, nebylo z hlediska úrovně vycvičenosti pěchoty zásadního rozdílu. Problém má několik rovin. Zkusím je v následující úvaze nastřelit a uvidíme, kam se dostaneme.

Ruská armáda 1805 – III. Armáda ruského cara od A do Z (dělostřelectvo a ženijní vojsko)

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 Dělostřelectvo (podrobněji v příloze č. 4) Už v druhé kapitole této prá...

Jak velet pěchotě – zkracování vybraných povelů

Se zajímavou a provokativním způsobem podanou informací o dílčím problému pěchotního výcviku napoleonských válek přišel britský historik a re-enactor Paul Lindsay Dawson. Téma se týká zkracování povelů předepsaných předpisem z 1. srpna 1791.

Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (I. část – Formace pluku v bitevní sestavě)

První kapitola předpisu je nadepsána Formace pluku v bitevní sestavě a je nevyhnutelně poplatná době svého vzniku. Výcvikový z 1. srpna 1791 je v tomto ohledu psán pro pěchotu organizovanou podle dvou organizačních předpisů, a sice z 1. ledna 1791, který popisuje mírový stav pluků, a z 1. dubna 1791, který popisuje válečný stav.

Ruská armáda 1805 – III. Armáda ruského cara od A do Z (kozáci)

Kozácké vojsko je termín používaný pro souhrnné pojmenování oddílů, postavených z jednoho kozáckého území. V popisovaných letech existovalo kozácké vojsko Donské (bylo nejpočetnější), Uralské, Černomořské a Orenburgské.

Rozhovor pro MF Dnes: Zažít slavkovské slunce. Po boku Napoleona

Publikujeme plné znění rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes s Jakubem Samkem, viceprezidentem Projektu Austerlitz a Středoevropské napoleonské společnosti.

Vítěz nad císařem Napoleonem v Dubé na Českolipsku

15. října uplynulo 200 let od úmrtí polního maršála Karla I. Filipa knížete ze Schwarzenbergu, významné osobnosti počátku 19. století, šlechtice, diplomata, ale především úspěšného vojevůdce, jednoho z pouhých tří, jimž se v průběhu vleklých napoleonských válek podařilo přímo na bitevním poli porazit francouzského císaře Napoleona I.