Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 5

Ruská armáda v roce 1805 - příloha 5: Garda v datech

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 4

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 Příloha 4 Dělostřelectvo v datech V podrobnějším popisu organizace děl...

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 3

Organizace kyrysnického a dragounského pluku, organizace husarského a hulánského pluku organizace kozáckého pluku Donského vojska.

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 2

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 2Stupně důstojnických hodností a jejich rozlišování, pěší a myslivecký pluk v datech

Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 – Příloha 1 (Mírová dislokace armády)

V celé práci jsou velmi často uváděny pojmy inspekce, barva inspekce a tato příloha by měla podat jejich vysvětlení.

Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (II. část – Škola vojáka a Škola pelotonu)

V první části jsme se věnovali obecným zásadám formace pluku v bitevní sestavě, místům určeným pro poddůstojníky, stráž praporu, hlavní krajníky nebo sapéry. Nyní se budeme věnovat školám vojáka a pelotonu, a vodítkem nám bude porovnání obsahu předpisu z 1. srpna 1791 a ordonance ze 4. března 1831.

Ruská armáda 1805 – III. Armáda ruského cara od A do Z (Carská garda – perla v koruně)

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 Carská garda – perla v koruně Bogdan Willewalde Ten přídomek jsem si poch...

Austerlitz 2021 – 216. výročí bitvy tří císařů

Připravujeme 216. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří císařů – Austerlitz 2021, které proběhne ve dnech 1.-5. prosince, dovolí-li to epidemická situace. Předpokládáme účast přibližně 1000 účastníků z 15 zemí světa, 60 koní, 15 děl, a úplný program zahrnující vzpomínkovou akci v Kučerově (1. prosince), ohně na Žuráni (3. prosince), rekonstrukci bitvy u Slavkova na bojišti pod Santonem u Tvarožné (4. prosince) a pietní akt na Mohyle míru u Prace (5. prosince).

Co musí voják umět? Pochodovat vedle svého souseda, otáčet doprava a doleva, nabít svou pušku a střílet!

Mohlo by se zdát, že téma malé pěchotní taktiky, nadto ještě v užším slova smyslu mechanického, pořadového drilu a zásad manévrů jako technických prostředků vedení boje 18. a 19. století nevzbudí převeliké vášně. Přesto několik reakcí na článek o "Královně bitev o Evropu" publikovaný na novém webu Válečníci starých časů (militaryhistory.eu) přišlo, a jednou z tezí, které může být užitečné rozvést a pokračovat tím v debatách, je tvrzení, že mezi armádami mocností, jež se utkaly v koaličních válkách let 1792-1815, nebylo z hlediska úrovně vycvičenosti pěchoty zásadního rozdílu. Problém má několik rovin. Zkusím je v následující úvaze nastřelit a uvidíme, kam se dostaneme.

Ruská armáda 1805 – III. Armáda ruského cara od A do Z (dělostřelectvo a ženijní vojsko)

Karel Klátil: Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 Dělostřelectvo (podrobněji v příloze č. 4) Už v druhé kapitole této prá...