Pobyt francouzských vojsk roku 1809 v Brodě nad Dyjí ve světle matričních záznamů
V létě roku 1809 po bitvě u Znojma byl zřízen na území obce Brod nad Dyjí tábor části francouzské armády.
Historie
- Obsahuje podkategorie:
Jakub Samek: Napoleon Bonaparte
Předkládaná kniha je souborem vybraných textů publikovaných na webech Security Magazínu a Projektu Austerlitz v posledních letech. Jejich společným jmenovatelem jsou životní osudy Napoleona a jeho současníků především z hlediska dobového vojenství, protože přese vše byl Napoleon na prvním místě vojákem a vojevůdcem
Francouzské války a Třeboňsko (1792–1814)
Obec Dunajovice ležící 7 km severozápadně od města Třeboně má v kronice záznam o „francouzských válkách“. Po přečtení zjistíme, jak oblast dnešního Třeboňska trpěla rekvizicemi, kontribucemi i pobytem vojska jedné či druhé strany.
O překladu vojenských termínů III. – není flankér jako tirajér, i když oba harcují
Velmi problematickou oblastí překladů jsou termíny týkající se hodnostních stupňů, hodností, funkcí a titulů s nimi více či méně spjatých.
O překladu vojenských termínů II. – není jízda jako jezdectvo a není rota jako rota
V další části pokusu o pojednání o terminologii vojenství přelomu 18. a 19. století a jejích překladech do češtiny a z češtiny se po palných a chladných zbraních podívejme na otázku organizace ozbrojených sil a jednotlivých zbraní. A je-li řeč o zbraních, tedy o pěchotě, dělostřelectvu a jezdectvu.
O překladu vojenských termínů I. – nejsou pušky jako pušky a není kopí jako píka
Terminologie. Překlady dobových textů, dobových výrazů nabízejí nevyhnutelně mnohé problémy. Ty plynou z prostého faktu, že jednak se různé jazyky vyvíjely různě, a jednak, specificky pro období, kterým se zde zabýváme, tedy přelom 18. a 19. století, se nelze dost dobře opřít o naši českou terminologii. Protože ozbrojené síly na našem území používaly přednostně terminologii německou, a protože moderní čeština se od té dobové liší více než moderní němčina nebo moderní francouzština.
Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (II. část – Škola vojáka a Škola pelotonu)
V první části jsme se věnovali obecným zásadám formace pluku v bitevní sestavě, místům určeným pro poddůstojníky, stráž praporu, hlavní krajníky nebo sapéry. Nyní se budeme věnovat školám vojáka a pelotonu, a vodítkem nám bude porovnání obsahu předpisu z 1. srpna 1791 a ordonance ze 4. března 1831.
Co musí voják umět? Pochodovat vedle svého souseda, otáčet doprava a doleva, nabít svou pušku a střílet!
Mohlo by se zdát, že téma malé pěchotní taktiky, nadto ještě v užším slova smyslu mechanického, pořadového drilu a zásad manévrů jako technických prostředků vedení boje 18. a 19. století nevzbudí převeliké vášně. Přesto několik reakcí na článek o "Královně bitev o Evropu" publikovaný na novém webu Válečníci starých časů (militaryhistory.eu) přišlo, a jednou z tezí, které může být užitečné rozvést a pokračovat tím v debatách, je tvrzení, že mezi armádami mocností, jež se utkaly v koaličních válkách let 1792-1815, nebylo z hlediska úrovně vycvičenosti pěchoty zásadního rozdílu. Problém má několik rovin. Zkusím je v následující úvaze nastřelit a uvidíme, kam se dostaneme.
Jak velet pěchotě – zkracování vybraných povelů
Se zajímavou a provokativním způsobem podanou informací o dílčím problému pěchotního výcviku napoleonských válek přišel britský historik a re-enactor Paul Lindsay Dawson. Téma se týká zkracování povelů předepsaných předpisem z 1. srpna 1791.
Vývoj aplikace Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 (I. část – Formace pluku v bitevní sestavě)
První kapitola předpisu je nadepsána Formace pluku v bitevní sestavě a je nevyhnutelně poplatná době svého vzniku. Výcvikový z 1. srpna 1791 je v tomto ohledu psán pro pěchotu organizovanou podle dvou organizačních předpisů, a sice z 1. ledna 1791, který popisuje mírový stav pluků, a z 1. dubna 1791, který popisuje válečný stav.