Moc práva. Pře chouanského generála, barona de Cormatin, s francouzskou Republikou

13. 2. 2004 František Holeček I. Evropa v letech 1789-1821

Strašlivá vyčerpanost republikánských oddílů i sil chouanského odboje vedla na přelomu let 1794-95 k navázání vzájemných rozhovorů, z nichž do jara vzešla u nás posud téměř neznámá mírová jednání v La Jaunaye a La Mabilais, která měla dát roajalistům za uznání Republiky a jejích zákonů statut teritoriální gardy v západních départementech a vydat jim do rukou i vězného syna popraveného krále Ludvíka XVI. Předkládaná studie dr. Františka J. Holečka, O.M. osvětluje tyto události na pozadí dramatického osudu jejich protagonisty, generála Královské a katolické armády, Pierra-Marie-Félicité Dezoteauxe, barona de Cormatin (1753-1812).

TV SERIÁL NAPOLEON, aneb Waterloo francouzské televize

8. 1. 2004 Jiří Kovařík III. Recenze a anotace

Kdo má možnost sledovat STV, tomu je v těchto dnech nabízen čtyřdílný seriál francouzské televize France 2 Napoléon... Jiří Kovařík k němu již před časem napsal recenzi, která stojí za přečtení.

Michail Andrejevič Miloradovič

2. 7. 2003 Karel Klátil III. Ruská armáda

Jako devítiletý byl jmenován podpraporčíkem gardového Izmajlovského pluku na trvalé dovolené za účelem vzdělávání se. Studoval na univerzitě v Königsbergu, dělostřelbu a opevňování pak na univerzitě ve Strassburgu... Suvorov mu říkal Míšo

Armand-Augustin markýz de Caulaincourt vévoda z Vicenzy

2. 7. 2003 František J. Holeček I. Francouzská armáda

Caulaincourt patřil k nejbližším Napoleonovým věrným. Jako nejvyšší podkoní (grand écuyer) císařova vojenského domu a divizní generál se zúčatnil i bitvy u Slavkova.

Semen Christofanovič Stavrakov

29. 6. 2003 Karel Klátil III. Ruská armáda

"Bez Stavrakova bojovat nelze…", prohlásil generál Kutuzov, když žádal přidělení nenápadného majora ubytovatelské služby. A věděl, co říká...

Jacques Gabriel Victor Allain

29. 6. 2003 František J. Holeček I. Francouzská armáda

J.-G.-V. Allain byl v bitvě u Slavkova náčelníkem štábu Suchetovy pěší divize, jež byla součástí Lannesova V. armádního sboru a střetla se na severním úseku fronty s předvojem spojenecké armády pod velením knížete Bagrationa.

Uniformy, výstroj a výzbroj francouzské pěchoty (1804-1806)

19. 6. 2003 Jakub Samek I. Francouzská armáda

V roce 1805 byla (měla být) pěchota oblečena v podstatě podle nařízení z 21. února 1793, později upravovaného a doplňovaného (nejvýznamnější změny přineslo nařízení z 26. října 1801). S trochou nadsázky lze říci, že předpisy a nařízení týkající se uniforem a výstroje se ve Francii psaly proto, aby nebyly respektovány.

Pluky řadové a lehké pěchoty (1805)

19. 6. 2003 Jakub Samek I. Francouzská armáda

Do válečných operací roku 1805 zasáhly pluky pěchoty, které byly součástí Velké německé armády (Grande Armée d’Allemagne), jež byla pod přímým velením císaře Napoléona, a Italské armády (Armée d’Italie) maršála André Massény. Pluky řadové pěchoty byly číslovány od 1 do 112, ale 23 čísel zůstalo nevyužito (31, 38, 41, 49, 68, 71, 73, 74, 77, 78, 80, 83, 87, 89, 90, 91, 97, 98, 99, 104, 107, 109 a 110). Stejně tak byly pluky lehké pěchoty číslovány od 1 do 31, ale 5 čísel zůstalo nevyužito (11, 19, 20, 29 a 30).

Karel Klátil: Řadový pěší pluk v datech (1805)

19. 6. 2003 Karel Klátil III. Ruská armáda

Tento článek by měl, alespoň v základních rysech, objasnit složení a organizaci pluku řadové pěchoty ruské armády v roce 1805. Jeho součástí je i tabulka počtů pluku. Je zde pojednáno o organizaci armádního řadového pluku, gardová pěchota bude mít svůj vlastní popis.

Karel Klátil: Mírová dislokace pluků řadové a myslivecké pěchoty, inspekční systém (1805)

19. 6. 2003 Karel Klátil III. Ruská armáda

V době míru byly pěchotní (ale i jezdecké a dělostřelecké) pluky dislokovány teritoriálním způsobem v tzv. „inspekcích". Každá inspekce mohla mít maximálně deset pluků řadové pěchoty. Inspekcí bylo v roce 1805 celkem čtrnáct a pluky do nich byly dislokovány na základě strategického významu inspekce.