V době míru byly pěchotní (ale i jezdecké a dělostřelecké) pluky dislokovány teritoriálním způsobem v tzv. „inspekcích". Každá inspekce mohla mít maximálně deset pluků řadové pěchoty. Inspekcí bylo v roce 1805 celkem čtrnáct a pluky do nich byly dislokovány na základě strategického významu inspekce.
Zde jsou uvedeny pouze základní vysvětlující informace o vyobrazených stejnokrojích a jejich součástech. Podrobné popisy budou obsahem samostatného článku. Stejně tak je tomu v případě popisu výzbroje.
Zde jsou uvedeny pouze základní vysvětlující informace o vyobrazených stejnokrojích a jejich součástech. Většina zde vyobrazených součástí byla popsána v předchozích plaketách – zde se zaměřím na odlišnosti stejnokroje hudebníků. Novou částí bude popis stejnokroje neřadových (nebojových) poddůstojníků a vojáků pluku.
Zde jsou uvedeny pouze základní vysvětlující informace o vyobrazených stejnokrojích a jejich součástech. Podrobné popisy budou obsahem samostatného článku. Stejně tak je tomu v případě popisu výzbroje.
Zde jsou uvedeny pouze základní vysvětlující informace o vyobrazených stejnokrojích a jejich součástech. Podrobné popisy budou obsahem samostatného článku. Stejně tak je tomu v případě popisu výzbroje.
Viz také Ru1805-I-C1, Ru1805-I-C2.
Opatství v jihoitalském Casamari, poblíž Frosinone, bylo založeno v letech 1033-1035 skupinou kněží a laiků z Veroli, kteří zde na troskách římské vily Gaia Maria vybudovali benediktinský klášter.
Válka ve Vendée? Spíše genocida, tvrdí historik Pierre Chaunu, který odhaduje počet obětí na 400.000, 500.000 nebo 600.000 (někteří hovoří dokonce o miliónu mrtvých).
V zástupu "mužů svobody" zaujímá zvláštní místo ten, kdo už bude navždy nazýván "abbé Grégoire" (v Paříži je po něm pojmenována i jedna ulice), ačkoli byl konstitučním biskupem. Nejen proto, že zůstal neochvějně až do své smrti knězem-občanem par excellence, necitlivým vůči všem politickým klikám, i za Napoleona - "Řadí mne do třídy těch, kdo, protože nejsou přístupni tomu, aby byli koupeni, musí být rozdrceni", mohl napsat ve svých Mémoires - ale také a především proto, že měl vášeň pro všeobecné.
Profesor Univerzity v Lille. Roku 1986 vydal své přednášky z University v Angers pod titulem Cinq Leçons d´histoire de la Révolution française /Pět přednášek z historie Francouzské Revoluce/, v létech 1982 a 1983 pak spolu se svými spolupracovníky vydal dvě závažná díla: Sainte Jeanne Delanoué, servante des pauvres /Svatá Jana Delanoué, služebnice chudých/ a Les martyrs d´Avrillé: catholicisme et Révolution /Mučedníci z Avrillé: katolicismus a Revoluce.
