Napoleonské dny 2018 – 249. výročí Napoleonova narození

V Kučerově na Vyškovsku proběhly od pátku do neděle Napoleonské dny 2018. Vzpomínková akce Projektu Austerlitz věnovaná 249. výročí narození Napoleona Bonaparta a 205. výročí událostí roku 1813, jež na našem území vrcholily na přelomu srpna a září bitvou u Chlumce na Ústecku a v polovině října pak bitvou národů u Lipska. Napoleonských dnů se zúčastnilo na 80 členů Středoevropské napoleonské společnosti, a také zástupci LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní.

Na programu byl jednak výcvik vojensko-historických jednotek dle dobových předpisů, jednak střelecká soutěž – ostré střelby křesadlovou pěchotní puškou na 50 m, a dále pásmo přednášek na vojensko-historická i aktuální témata spojená se zbraňovou legislativou, a také bitevní ukázka, při níž se jihomoravský Kučerov přenesl z roku 2018 na pár okamžiků do Saska roku 1813.

Téma historických zbraní bylo pro víkend určující. Při výcviku se re-enactoři v uniformách francouzské, rakouské a ruské pěchoty a dělostřelectva soustředili právě na zacházení se zbraní. Přičemž platí, že správné provedení sledující zásady předepsané před více než dvěma staletími přispívají k bezpečnosti rekonstrukcí (nejen) napoleonských bitev. Nejpočetněji zastoupená je v řadách vojensko-historických spolků, stejně jako v historických armádách, pěchota vyzbrojená křesadlovou puškou (v anglosaské terminologii mušketou) s hladkým vývrtem hlavně.

Proces nabití zbraně je na dnešní poměry poněkud zdlouhavý. Jeho francouzská varianta předepsaná předpisem z 1. srpna 1791 se skládá z 12 dob a 18 pohybů: voják se zbraní na rameni spustí zbraň k nabití, otevře pánvičku křesadlového zámku, vyjme patronu z patrontašky, roztrhne ji zuby, asi 2 gramy prachu vsype na pánvičku, kterou zavře, zbraň obrátí k levé noze, vsype do hlavně zbytek prachové nálože, vloží kuli (zpravidla vynecháváme, aby nám účastníci akcí neubývali), papírovou ucpávku (obal patrony), vyjme železný nabiják, upěchuje náboj v hlavni, vrátí nabiják zpět a zbraň dá na rameno. Poté na povel „připravit“ natáhne kohout, na povel „zamířit“ spustí dosud kolmo vzhůru drženou zbraň a zalící, zamíří, a na povel „pal“ stiskne spoušť. Rozložení pohybů mezi různý počet dob se mezi armádami lišil, ale princip byl přirozeně obdobný. Přičemž přesnost provádění jednotlivých pohybů, správný postoj, jistota a předvídatelnost zajišťují žádoucí bezpečnost zacházení se zbraní, a je třeba je stále opakovat, cvičit a vracet se k nim.

Střelecká soutěž prověřila praktickou dovednost dvacítky vojáků a zástupce sdružení LEX, Davida Karáska. Rozptyl francouzské pěchotní pušky vz. 1777, standardní zbraně pěchoty armády republiky i prvního císařství, je dle dobové literatury 1 m na 100 m. Z toho zřetelně vyplývá, že v konečném důsledku je výsledné pořadí střelecké soutěže do značné míry dílem náhody a štěstí – přesto se jednoznačně ukázalo, že ti, kdo mají se střelbou častější a intenzivnější zkušenost, také snáze a lépe zasahují terč. Zvítězil David Karásek, na druhém místě se společně umístila Jindřiška Šimková, olympijská reprezentantka ve sportovní střelbě z pistole z Barcelony 1992, a Jan Dvořák, veterán většiny tažení napoleonského re-enactmentu od 80. let. Třetí příčku obsadil „zelenáč“ Michal Slezák, který obléká uniformu 57. pluku řadové pěchoty „teprve“ čtyři roky.

Během navazujících přednášek v Kučerově pak David Karásek přiblížil veřejnosti i vojákům v napoleonských uniformách situaci a východiska týkající se podmínek držení zbraní v souvislosti s v loňském roce přijatou evropskou směrnicí o zbraních, resp. s procesem její implementace do českého právního řádu. Prezident Středoevropské napoleonské společnosti (C.E.N.S.) Ondřej Tupý představil organizační reformy, jimiž procházela rakouská armáda v období let 1804–1806, a viceprezident C.E.N.S. Jakub Samek popsal situaci francouzské pěchoty ve válečném roce 1813 právě s ohledem na úroveň vycvičenosti mladých odvedenců v zacházení se zbraní. V řadě ohledech je pěchota napoleonského re-enactmentu v situaci, která situaci těchto tzv. Marie-Louise (dekret nařizující mimořádné odvody do armády podepsala v Napoleonově nepřítomnosti císařovna Marie-Luisa) odpovídá: nemáme mnoho času na výcvik, omezujeme se tedy jen na to nejzákladnější, a současně nás není (relativně) mnoho, čemuž podřizujeme způsob formování a manévru na bitevních polích.

Akci s podporou Jihomoravského kraje připravil spolek Austerlitz ve spolupráci se Středoevropskou napoleonskou společností, a byly to již 16. napoleonské dny uspořádané v rámci Projektu Austerlitz, což je iniciativa zabývající se od roku 1998 připomínáním napoleonské historie nejen na našem území a nejen v souvislosti s bitvou u Slavkova, která však samozřejmě zůstává jejím hlavním tématem. Středoevropská napoleonská společnost byla založena v roce 2003 zástupci českých, slovenských a rakouských spolků re-entactmentu. Od svého vzniku se podílela na přípravě vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova, Chlumce, Znojma, Raszynu, Pultusku a řady dalších, včetně 200. výročí udílení orlů francouzské armádě v roce 2004 v Paříži. Je především volným sdružením zájemců o vojenskou historii let 1789–1815. Hlavním úkolem C.E.N.S. je koordinovat účast svých členů na vzpomínkových a jiných akcích napoleonského re-enactmentu tak, aby se jich mohli účastnit v hojném počtu. Společnost tvoří 42 jednotek (cca 600 členů) z České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Německa, Litvy a Lotyšska.

Napoleonský program se na Vyškovsko a do Kučerova vrátí také v souvislosti s 213. výročím bitvy u Slavkova. A vlastní akce Austerlitz 2018 věnovaná bitvě tří císařů u Slavkova je připravována na 30. listopadu – 2. prosince jako tradiční vrchol sezóny napoleonského re-enactmentu ve střední Evropě.

Re-enactment – Napoleonské dny 2018 (1769–1813) na Security Magazínu