
1809: druhé rakouské tažení – soustředění armády
Druhá část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera z pera generála Derrécagaix: soustředění armády.
Druhá část VIII. kapitoly životopisu maršála Berthiera z pera generála Derrécagaix: soustředění armády.
S blížícím se 209. a 210. výročím bitvy u Znojma přinášíme vybrané texty ze sborníku Bitva u Znojma a válka roku 1809, který jsme sestavili před devíti lety u příležitosti 200. výročí. Prvním jsou vybrané pasáže ze životopisu maršála Berthiera, Napoleonova náčelníka štábu, věnované druhému rakouskému tažení.
O roli imperátora Alexandra I. při formování třetí protifrancouzské koalice přenesl v rámci slavkovské konference "Evropské aliance 18. století – aliance Evropy kolem impéria Velkého národa. Slavkovská bitva a její pozadí", která proběhla jako součást akce Austerlitz 2003, přednášku prof. Oleg Sokolov. Byla publikována v našem sborníku Třetí koaliční válka 1805 a s laskavým svolením autora ji zpřístupňujeme online.
Kdo nese odpovědnost za nové rozpoutání války s Anglií v květnu 1803 a při formování nové Koalice? Text přednášky Roberta Ouvrarda ze slavkovské konference, která proběhla v roce 2003, byl publikován v našem sborníku Třetí koaliční válka 1805 a který s laskavým svolením autora zpřístupňujeme online, neboť jde o důležitý pohled na vznik války třetí koalice, jež vyvrcholila bitvou u Slavkova.
Bernard Coppens na svém webu www.1789-1815.com přináší výběr z pamětí účastníků Napoleonova ruského tažení.
Z www.primaplana.cz: Za války r. 1809, kdy rakouské síly vpadly na území Napoleonova spojence Bavorska, snažil se arcivévoda Karel Habsburský s císařskými voji odříznout armádní sbor maršála Davouta, vyklidivšího Řezno, a zaskočit jej obchvatem od jihu, jímž by ho přitiskl k Dunaji.
V závěru akce Valtice 2012, u příležitosti 216. výročí uzavření příměří v Leobenu, představil předseda obecně prospěšné společnosti Po stopách Liechtensteinů pan Marek Juha na nádvoří valtického zámku nastoupeným vojákům a četným návštěvníkům mírovou smlouvu z Campo Formia, jež definitivně uzavřela Bonapartovo první italské tažení. S jeho laskavým svolením přinášíme nezkrácenou verzi textu.
Před 200 lety, 20. března 1811, se narodil Napoléon François Joseph Charles Bonaparte, syn císaře Francouzů Napoleona I. a jeho druhé manželky, císařovny Marie-Louisy, následník trůnu, Roi de Rome, Římský král. Narození syna hlavnímu městu ohlásilo sto jedna dělových ran.
V loňském roce nedlouho před 194. výročím bitvy u Waterloo vydal Bernard Coppens obsáhlou studii bitvě věnovanou a nazvanou Waterloo, lži, s podtitulem Manipulace historií konečně odhaleny.
Nebývá zvykem, abychom reagovali na úvahy, jež zazní v denním tisku. V dnešních Lidových novinách napsal Ondřej Neff ve svém Posledním slově, že si za svého dětství kladl otázku, jak to bude s Hitlerem, když "Napoleon uvrhl kontinent do války a zavinil smrt milionů lidí. Jsou všechny objektivní důvody, proč by měl být proklet a prohlášen za dějinného vyvrhele. Místo toho je veleben a jeho jméno vyslovují s úctou i příslušníci národů, které Napoleon napadl."