15. října uplynulo 200 let od úmrtí polního maršála Karla I. Filipa knížete ze Schwarzenbergu, významné osobnosti počátku 19. století, šlechtice, diplomata, ale především úspěšného vojevůdce, jednoho z pouhých tří, jimž se v průběhu vleklých napoleonských válek podařilo přímo na bitevním poli porazit francouzského císaře Napoleona I.
Respekt přinesl v listopadu poněkud pro mě nečekaně speciální číslo věnované "našim slavným bitvám" a mezi nimi bitvě u Slavkova. Několik míst zaslouží rozebrat - ne kvůli článku v Respektu, ale protože jde o zajímavé, opakované a nepřesné teze týkající se pěchotní taktiky přelomu 18. a 19. století.
Narodil sa na zámku Ballinlough v grófstve Roscommon v dnešnom severnom Írsku a síce v rodine šľachtica, ktorý bol sudcom v roscommonskom grófstve. Jeho rodina bola prísne katolíckeho vierovyznania, žila napriek dobrému zabezpečeniu skromne. Otec sa rozhodol počas náboženských nepokojov medzi katolíkmi a protestantmi, ktoré sa na ostrovoch rozhoreli, presídliť s rodinou do Európy.
Narodila sa v Katarínskom paláci panovníckej rezidencie v Cárskom Sele ako tretie dieťa ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky, ruskej imperátorky Márie Fjodorovny. Vedľa najstarších synov Alexandra Pavloviča – neskoršieho ruského imperátora Alexandra I. – a mladšieho Konštantína Pavloviča, bola Alexandra Pavlovna najstaršou dcérou panovníckeho páru.
Srovnání vybraných momentů obou bitev, které současně představují Napoleonovo největší vítězství a jeho definitivní porážku a jsou bitvami napoleonských válek nejstudovanějšími, nejznámějšími, nejvýznamnějšími a kromě toho také dodnes opředené legendami, které se prolínají se zkresleným podáním jejich průběhu. Úvaha zazněla jako příspěvek do diskuse během pásma přednášek v programu Napoleonských dnů 2020.
Těžko říci, oč je takový údaj (zmíněný v jednom facebookovém příspěvku) opřen, nicméně otázka, kolik kulí bylo v bitvě pěchotou vypáleno a s jakým efektem je důležitá. Podíváme se, co by 10 tisíc kulí na jednoho zabitého znamenalo u Slavkova a odhadneme skutečnější čísla.
Navážeme na předchozí článek O francouzských pěchotních puškách, prachu a olovu, a budeme se věnovat balistickým vlastnostem francouzské pěchotní pušky vz. 1777, a obecně zásadám účinně vedené palby pěchoty přelomu 18. a 19. století.
S laskavým svolením autora publikujeme na webu studii o ruské armádě v roce 1805 se sborníku Třetí koaliční válka 1805.
Následující text je součástí úvodu k překladu pamětí kapitána 95. pluku Jonathana Leache. K vydání připravuje nakladatelství Elka Press. Přikládáme také návrh obálky české verze Leachových pamětí.
Publikujeme po šestnácti letech upravený a doplněný text příspěvku ze sborníku Třetí koaliční válka 1805: Napoleonova armáda v roce 1805: štáby, pěchota, jezdectvo, dělostřelectvo, ženijní vojsko, neřadové jednotky, veteráni, vojenské školy, zdravotní služba, vozatajstvo, Císařská garda, národní garda, četnictvo, konskripce, vojenská justice.