Těžko říci, oč je takový údaj (zmíněný v jednom facebookovém příspěvku) opřen, nicméně otázka, kolik kulí bylo v bitvě pěchotou vypáleno a s jakým efektem je důležitá. Podíváme se, co by 10 tisíc kulí na jednoho zabitého znamenalo u Slavkova a odhadneme skutečnější čísla.
Navážeme na předchozí článek O francouzských pěchotních puškách, prachu a olovu, a budeme se věnovat balistickým vlastnostem francouzské pěchotní pušky vz. 1777, a obecně zásadám účinně vedené palby pěchoty přelomu 18. a 19. století.
Připravujeme 215. výročí bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bitvy tří císařů - Austerlitz 2020, které proběhne ve dnech 27.-29. listopadu. Půlkulaté výročí Slavkova představí napoleonskou epochu programem inspirovaným jednou nejvýznamnějších bitev světové vojenské historie.
Letos si připomínáme 110 let od založení stavby Památníku Mohyla míru. V roce 1910 se totiž po mnohých prodlevách a zdrženích konečně začal stavět první mírový památník v Evropě.
O Památníku Mohyla míru bylo již řečeno a napsáno mnoho. Většina z těch, kdo o něm slyšeli, také ví, že je ve skutečnosti také hrobkou pro ostatky padlých slavkovských vojáků. Jak ale ona hrobka vypadá, a co (kdo) v ní nachází věčný klid, přiblížil antropologický výzkum z listopadu roku 1992.
Lehké jezdectvo ruské armády v roce 1805: husaři a huláni
Výzbroj armádních kyrysníků byly složena z palné a chladné zbraně, přičemž chladná zbraň byla, vzhledem ke způsobu boje, zbraní hlavní.
Organizace dragounského pluku byla totožná s kyrysnickým – lišila se pouze počty.
V roce 1805 existovalo celkem 6 kyrysnických pluků (z nich se ovšem našeho tažení zúčastnil pouze jediný – Tělesný kyrysnický pluk Jejího Imperátorského Veličenstva).
V popisované době existovalo 21 pluků myslivecké pěchoty. Na rozdíl od řadových neměly žádné názvy, pouze pořadové číslo.