Když jsme nedávno na svém facebookovém profilu sdíleli fotografii z jedné "mêlée", bitky, mely, srážky tělo na tělo mezi francouzskou a rakouskou pěchotou během jednoho z výročí bitvy u Slavkova s komentářem, že tyto situace jsou v re-enactmentu problematické, dostalo se nám odpovědi, že kdybychom chtěli, šlo by to udělat realističtější.
Se zajímavou a provokativním způsobem podanou informací o dílčím problému pěchotního výcviku napoleonských válek přišel britský historik a re-enactor Paul Lindsay Dawson. Téma se týká zkracování povelů předepsaných předpisem z 1. srpna 1791.
Pochopit zásady obsažené v předpisu z 1. srpna 1791 na základě četby strohého textu vyžaduje mimořádnou pečlivost, trpělivost a především čas. Úkolem tohoto článku je vysvětlit základy evolucí a manévrů pěchoty tak, aby na tom bylo možné lépe stavět vlastní studium předpisu. Po vzoru některých dobových prací tohoto určení bude i forma této postavena na otázkách žáka a odpovědích učitele.
Veteráni fóra napoleonika.cz si možná vzpomenou, že jsme tam druhdy měli otevřenou diskusi na téma pohov a na místě - pohov ve francouzské armádě. Přičemž si roky do hlav jemně a občas vtloukáme, že pro zbraň u nohy neexistuje povel En place - REPOS, že návěstí En place, na místě, existuje jen pro postoj l'Arme - AU BRAS, na rámě zbraň, jako alternativa vůči prostému REPOS, přičemž rozdíl spočívá v tom, že při povelu "na místě" zůstává jedna či druhá pata na místě, zatímco při pouhém REPOS může voják opustit své místo. To platí a je dané, jak uvidíme níže, všemi pro období našeho zájmu relevantními texty (1776, 1788, 1791, i 1831) - ale problém je skryt v detailu.
Stručná úvaha na téma aplikace dobových zásad při formování batalionu pěchoty z několika různě početných skupin re-enactmentu.
210. výročí bitvy u Jeny se mezi obcemi Vierzehnheiligen, kde byl tábor obou armád, Cospedou, Lützerodou a Closewitz, kde bylo rozlehlé bojiště, zúčastnilo ve dnech 14. – 16. října také na sto členů Středoevropské napoleonské společnosti.
Při jedné z debat s kolegou re-eneactorem jsme se dostali k věčné otázce, která z obou zbraní přináší ve střetu více výhod. Odpovídám, že bych si vybral pušku s bodákem. A zde si dovolím nastínit důvody pro svůj výběr.
Příručka štábní služby pro jednotky napoleonského re-enactmentu inspirovaná Obecnou příručkou služby hlavních a divizních štábů z pera generála Thiébaulta. Na jejím vzniku se podílela řada aktivních a zkušených účastníků akcí, byla dobře přijata nejen u nás, ale v celé Evropě, a byla přeložena také do italštiny.
Předpis týkající se služby dělostřeleckého sboru v tažení z 1. dubna 1792 stanovuje některé základní zásady nasazení francouzského dělostřelectva platné v průběhu revolučních a napoleonských válek.
V roce 1811 byl v Sankt Petěrburgu vydán Vojenský předpis o pěchotní službě. Nebyl ničím jiným než ruským překladem francouzského Předpisu o výcviku a manévrech pěchoty z 1. srpna 1791 upraveným podle drobných odlišností složení jednotek ruské pěchoty.