Francouzské armády – velení a pojmenování (1795-1803)
Chronologický přehled vývoje armád Francouzské republiky v letech 1795-1803, jejich pojmenování a jejich velitelé.
II. Vojenská historie
- Obsahuje podkategorie:
O počátku vzniku prvotní péče o zraněného vojáka a jeho odsunu z bojiště
Jak to bylo s odsuny zraněných před dobou slavných létajících ambulancí Dominiqua Larreye a "würstwagenů" Pierra Percyho? V počátku vzniku prvotní péče o zraněného vojáka a jeho odsunu z bojiště? Vysvětlují další řádky.
30. pluk řadové pěchoty na Moravě po bitvě u Znojma roku 1809
V minulých měsících proběhly vzpomínkové akce k příležitosti 210.výročí války roku 1809, jejichž vrcholem byla vzpomínková akce na bitvu u Znojma konaná v Únanově 10.-14.7 2019. Pojďme se podívat, kde byl a co po bitvě u Znojma v roce 1809 dělal 30. pluk řadové pěchoty, jehož voltižérskou rotu 1. batalionu představuje SPVH Veselí nad Moravou.
Taktika francouzské pěchoty – o smíšené sestavě (ordre mixte)
V článku o Jominiho formacích a nasazení pěchoty je odstavec, který zopakujeme a rozvineme. Týká se smíšené sestavy pěchoty, a sice v úzce definované formě jednoho rozvinutého batalionu, který vede boj palbou, a dvou batalionů v útočných kolonách za jeho křídly (případně dokonce vyrovnané s tímto batalionem čelem na stejné linii), které následně napadají otřesného protivníka bodákovým útokem, ať už ofenzívní akcí, nebo v obraně protiútokem.
Bitva u Waterloo – Maršál Ney a jeho Vojenské studie
V článku Baron Jomini - O formaci a nasazení pěchoty jsme konstatovali, že Jomini je jediným dobovým teoretikem válečného umění, který se zabýval formacemi, v nichž útočil 18. června 1815 u Waterloo 1. armádní sbor generála Doueta d'Erlon. V posledním Napoleonově tažení sehrál důležitou roli maršál Ney. Mj. autor zajímavých Vojenských studií, které možná, nepřímo, nabízejí odpověď na otázku, kdo nešťastné kolony od Waterloo vymyslel.
O francouzských pěchotních puškách, prachu a olovu
Během versináže výstavy Znaim/Znojmo 1809 jsme se dostali mj. k otázce, co vlastně pěchotní pušky na přelomu 18. a 19. století vydržely, jakou zátěž snesly. Neexistuje patrně lepší pramen poznání než Gassendiho Aide-Mémoire à l'usage des officiers d'artillerie de France, vydaný v několika vydáních v průběhu první poloviny 19. století.
Prešporské predmostie 1809 – Bianchi kontra Davout
„Bratranec, obsaďte a dobyte mi už to nepríjemné a prekliate predmostie!“ – Napoleon
Alexander Leopold, nominálny veliteľ uhorskej kráľovskej insurekcie
Arciknieža rakúske, princ uhorský, kráľovský miestodržiteľ a palatín uhorský. Mladší brat kráľa Františka, arcikniežaťa Ferdinanda Modenského. Starší brat arcikniežat Karola Ľudovíta, Jozefa Antona a Jána Krstiteľa. Nominálny veliteľ uhorskej kráľovskej insurekcie. Plukovník, majiteľ husárskeho pluku č. 2 .
Jozef Meško, slobodný pán z Vyšného Kubína
C. k. poľný podmaršal, vrchný brigadier uhorskej insurekcie, mecén hornouhorských evanjelikov.
Útočná kolona francouzské pěchoty – středová kolona batalionu (1776, 1791, 1831)
Útočná kolona francouzské pěchoty koaličních (revolučních a napoleonských) válek let 1792-1815 je atraktivní téma. Jednak tedy věcně, technicky, takticky. A jednak symbolicky, terminologicky a s přesahem do vojenskohistorických legend a pověstí, které živí, již stovky let, autoři, kteří čím méně si chtějí dát práci se studiem pramenů a systému formací a manévru pěchoty přelomu 18. a 19. století, tím více mu rozumějí.